Ověřeno: 25. 9. 2026
5 minut čtení
Letiště v Bratislavě odbavilo v březnu 2026 poprvé za 75 let své existence přes 200 tisíc cestujících za jediný měsíc. Ve stejném období sousední Vídeň, dosud jasně silnější brána, cestující ztrácela. Pro Čechy, kteří obě letiště používají jako alternativu k linkám z domácích letišť, se tím během jediného roku otočilo, kde hledat širší nabídku přímých spojení.
Wizz Air přestěhoval základnu přes hranici
Wizz Air oznámil v září 2025, že po osmi letech ukončí provoz základny ve Vídni. Šlo o pět letadel Airbus A321neo a 28 tras do 20 zemí. Zavírání proběhlo ve dvou krocích: 26. října 2025 odešla dvě letadla, 15. března 2026 zbylá tři.
Kapacitu ale dopravce neodepsal, jen ji přesunul o kus dál po Dunaji. Už 14. listopadu 2025 otevřel novou základnu v Bratislavě se čtyřmi stroji A321neo a 27 pravidelnými linkami, z toho dvanácti zcela novými. Tolik linek na bratislavském letišti dosud neprovozoval žádný jednotlivý dopravce.
Čísla obou letišť jdou opačným směrem
Bratislava v prvním čtvrtletí 2026 odbavila 679 041 cestujících, meziročně o 148 procent víc. V samotném březnu to bylo 270 986 cestujících (+163 procent) při 2 969 pohybech letadel (+67 procent).
Vídeň za první pololetí 2026 klesla na 14,3 milionu cestujících, o 3,2 procenta méně než rok předtím. Nešlo přitom jen o Wizz Air. Ryanair ve stejném období škrtl z rakouského letního letového řádu 2026 pět letadel, devět tras a zhruba milion sedadel a jako důvod uvedl státní daně a vysoké letištní poplatky. Nízkonákladová nabídka ve Vídni tak ubyla ze dvou stran naráz.
Tradiční dopravce naopak rostl: Austrian Airlines přepravila v prvním pololetí 2026 necelých sedm milionů cestujících, o šest procent víc než rok předtím. Místo po nízkonákladovkách ve Vídni částečně zaplnil dopravce z jiné cenové kategorie.
| Ukazatel | Vídeň | Bratislava |
|---|---|---|
| Meziroční změna počtu cestujících | −3,2 % (1. pololetí 2026) | +148 % (1. čtvrtletí 2026) |
| Odbavení cestující | 14,3 milionu za pololetí | 679 041 za čtvrtletí |
| Pravidelné linky v létě 2026 | bez základny Wizz Air, méně letadel Ryanairu | 77 (v létě 2025 jich bylo 39) |
| Hlavní příčina změny | odchod základny Wizz Air a škrty Ryanairu | nová základna Wizz Air, růst Ryanairu |
Z 39 linek na 77 za jednu sezonu
Letní letový řád 2026 nabízí z Bratislavy 77 pravidelných linek do 63 destinací ve 29 zemích. O rok dřív to bylo 39 linek do 36 destinací v 17 zemích. Nabídka se tedy za jedinou sezonu zdvojnásobila.
Nejvíc linek má Ryanair (33, nově mimo jiné Pisa, Tirana a Varšava-Modlin), těsně za ním Wizz Air (32). Dál odtud létají Smartwings se sedmi linkami, Pegasus Airlines, Air Cairo, SunExpress a Air Montenegro. Mezi novými cíli jsou od března 2026 i Berlín a Dortmund. Pro srovnání: zimní letový řád z českých letišť přidal na sezonu 2026/2027 osm linek v Praze a v Brně ani jednu.
Letiště 24. srpna 2026 poprvé ve své historii překonalo hranici tří milionů cestujících za rok a generální ředitel Dušan Novota počítá do konce roku s víc než čtyřmi miliony. Proti 2 438 215 cestujícím za celý rok 2025 by to byl růst o víc než 64 procent.
Co z toho plyne pro cesty z Česka
Bratislavské letiště leží od Brna zhruba 130 kilometrů po dálnici D2, vídeňské je podobně daleko. Pro jižní Moravu jsou proto obě přirozenou alternativou, zvlášť když z Brna létá na dovolenou jen devět aerolinek a většinu z nich cestující zná spíš z charterů. Pro cestující ze severu a západu Čech hrají stejnou roli Drážďany, pro Ostravsko Katovice.
Podstatná je změna poměru. Ještě před rokem platilo, že širší nízkonákladovou nabídku má Vídeň. Dnes je řada spojení, která odtud Wizz Air provozoval, dostupná z Bratislavy, zatímco ve Vídni jejich místo zaplnil hlavně klasický síťový dopravce. Kdo si zvykl jezdit pro levné přímé spojení do Schwechatu, měl by si tedy napříště projít i odletovou tabuli na druhé straně hranice.
Širší kontext: kapacita se stěhuje na východ
Podle asociace evropských letišť ACI Europe stoupl počet cestujících na evropských letištích v prvním pololetí 2026 v průměru o 2,6 procenta, růst je ale velmi nerovnoměrný. Německá letiště klesla o 1,2 procenta, rakouská o 2,6 procenta. Krakov naproti tomu vzrostl o 15,1 procenta a patří mezi čtyři nejrychleji rostoucí velká evropská letiště. Katovice už v roce 2025 poprvé překonaly hranici sedmi milionů cestujících ročně (7 299 085, meziročně o 14,3 procenta víc).
Bratislava tedy není výjimka, ale součást širšího přesunu nízkonákladové kapacity do střední a východní Evropy. Stejný mechanismus funguje i uvnitř Česka, kde o část přímých linek soutěží kraje dotacemi.
Dvě výhrady
Opatrnost je namístě ve dvou ohledech. Základny nízkonákladových dopravců jsou mobilní. Wizz Air ve Vídni ukázal, že dokáže odejít během půl roku, a stejně rychle může kapacitu přesunout znovu; Ryanair ve střední Evropě postupuje podobně.
A druhá věc: srovnávat 148procentní růst Bratislavy s poklesem Vídně o 3,2 procenta znamená srovnávat velmi rozdílné výchozí pozice. Vídeň odbavila za pololetí 14,3 milionu cestujících, Bratislava za čtvrtletí necelých 680 tisíc. I po zdvojnásobení nabídky zůstává bratislavské letiště řádově menší a pro dálkové a přestupní cesty je Vídeň dál jiná liga.
Zdroje: Letisko M. R. Štefánika Bratislava, Wizz Air, Ryanair, Austrian Airlines, Flughafen Wien, ACI Europe.