Ověřeno: 16. 9. 2026
10 minut čtení
Nová přímá linka z regionálního letiště zní jako dobrá zpráva bez háčku. U českých letišť mimo Prahu je ale čím dál častěji výsledkem nikoli poptávky cestujících, ale rozhodnutí kraje zaplatit dopravci za to, že vůbec přiletí. Brno a Jihomoravský kraj jsou připravené vydat až devět milionů eur za tři roky provozu jediné linky do Frankfurtu nad Mohanem. Ostrava šestým rokem dotuje let do Varšavy a chystá další dotovaný spoj. Pardubice naopak dostaly od svých vlastníků ultimátum, aby přestaly každoročně sanovat ztrátu. Pro cestujícího, který si plánuje cestu podle toho, co se právě „otevírá“, je užitečné vědět, že tyhle tři případy nejsou stejná liga jistoty.
Proč se létání mimo Prahu opírá o krajský rozpočet
Praha zvládá růst bez veřejných dotací na linky – je to komerčně nejsilnější letiště v regionu a pere se o ně několik desítek dopravců. Ani Ruzyně ale nesedí se založenýma rukama: má vlastní incentivní program, tedy slevy na letištních poplatcích pro dopravce, kteří otevřou novou destinaci nebo přidají frekvenci. Rozdíl oproti regionům je v tom, kdo to platí – v Praze samo letiště ze svého obchodního rozpočtu, v Brně a Ostravě daňoví poplatníci prostřednictvím kraje a města.
U letišť v Brně, Ostravě nebo Pardubicích se nabídka dlouhodobě opírá hlavně o sezonní chartery a nízkonákladové spoje k moři. Celoroční spojení do velkého přestupního uzlu, kde cestující dostane jednu letenku, jedno odbavení zavazadla a návaznost na stovky dalších destinací, se komerčně rozjíždí těžko – poptávka z menšího regionu na to zpravidla nestačí.
Řešením, ke kterému české kraje čím dál častěji sahají, je takzvaný závazek veřejné služby (public service obligation, PSO). Region vypíše veřejnou soutěž a dopravci, který se zaváže linku provozovat, dorovnává ztrátu z rozpočtu. Stejný model se běžně používá u vlaků a autobusů v odlehlejších oblastech – u letecké dopravy jde ale o řádově vyšší částky na výrazně méně cestujících.
Brno: až 350 tisíc korun veřejných peněz na jednu rotaci
Město Brno a Jihomoravský kraj dostaly na konci července 2026 od Evropské komise souhlas s veřejnou podporou linky Brno-Tuřany – Frankfurt nad Mohanem a spustily výběr dopravce. Lhůta pro podání nabídek končí 29. září 2026, provoz by měl podle tiskové zprávy města začít na jaře 2027 – tedy později, než se původně počítalo.
Linka má létat čtyřikrát týdně. Město i kraj jsou připraveny hradit každý až 1,5 milionu eur ročně, dohromady tedy až 3 miliony eur ročně po dobu tří let – při kurzu ČNB kolem 24,3 koruny za euro jde zhruba o 73 milionů korun ročně, respektive zhruba 220 milionů za celý tříletý závazek.
Rozpočítáno na 208 zpátečních rotací ročně (čtyři týdně) jde o teoretický strop kolem 350 tisíc korun veřejných peněz na jednu rotaci. Je to strop, ne sazba: podpora dorovnává skutečnou ztrátu, takže při obstojné obsazenosti bude reálná částka nižší. I tak je to číslo, které stojí za srovnání – celoroční provoz jedné linky do Frankfurtu může kraj a město stát tolik co středně velká investiční akce.
„Letecké spojení Brna s Frankfurtem nad Mohanem vnímáme jako obrovskou příležitost pro celý region, a to z pohledu obchodního, turistického i kulturního,“ uvedl v tiskové zprávě hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl doplnil, že město i kraj jsou v případě potřeby připraveny podpořit spojení až do zmíněných tří milionů eur ročně. Frankfurt zadavatelé vybrali jako jeden z největších evropských přestupních uzlů; Brno mělo v minulosti přímou linku do Mnichova provozovanou dopravcem BMI Regional, ta ale skončila s krachem aerolinky v únoru 2019.
Ostrava: dotace na Varšavu běží šestým rokem, přibývá druhý kandidát
Moravskoslezský kraj má s placením za lety zkušenost o pět let delší než Brno. Linku LOT Polish Airlines z Ostravy do Varšavy provozuje polský dopravce od října 2020 na základě pětileté smlouvy s možností vyplacení až 4 milionů eur. Kraj se zavázal k roční platbě 400 tisíc eur, což při tehdejším kurzu odpovídalo necelým 21 tisícům korun za jeden let. Linka i v září 2026 létá pětkrát týdně.
Vyrovnávací platbou to ale nekončí. Podle registru smluv kraj v květnu 2026 uzavřel s LOT samostatný kontrakt na propagaci regionu za více než 33 milionů korun (zhruba 1,36 milionu eur) s platností od 15. května do 15. listopadu 2026 – jde o grafiku na webu aerolinky, reklamu v palubním systému dálkových letadel a kampaně na sociálních sítích, jejichž cílem je zvýšit obsazenost letů. Podobný, ještě větší kontrakt na propagaci za více než 100 milionů korun kraj s LOT podepsal už v roce 2023. Čistě dopravní dotace je tedy jen jedna část účtu.
Na tuhle zkušenost teď Ostrava navazuje. Letiště v červenci 2026 spustilo druhé kolo předběžných tržních konzultací s dopravci kvůli přípravě dalších dotovaných linek. Ve hře je šest uzlů – Amsterdam, Frankfurt, Helsinky, Mnichov, Vídeň a Varšava – z nichž mají být vybrány nejvýše dva, na které kraj jako jediný akcionář letiště vypíše veřejnou zakázku. Spuštění se plánuje na začátek zimní sezony 2026/2027, konkrétní letový řád i výše podpory ale závisí na výsledku tendru.
Ne každé letiště na to má
Zatímco Brno a Ostrava hledají v rozpočtu desítky až stovky milionů na nové linky, pardubické letiště řeší, jak přestat prohlubovat ztrátu na tom, co už provozuje. Civilní část letiště provozuje společnost East Bohemian Airport, ze dvou třetin vlastněná městem Pardubice a z jedné třetiny Pardubickým krajem.
Akcionáři firmě v září 2025 – po desátém ztrátovém roce v řadě – zadali jasný harmonogram: ztráta nejvýše 6 milionů korun v roce 2026, nejvýše 3 miliony v roce 2027 a vyrovnané hospodaření v roce 2028. „Dosavadní vývoj ztrátového hospodaření je pro oba akcionáře nadále nepřijatelný,“ uvedl tehdy hejtman Martin Netolický s tím, že kraj a město jsou připraveny podpořit rozvojové projekty, ne ale trvale krýt provozní ztrátu.
Účetně to vyšlo hned napoprvé, jenže ne tak, jak by si člověk představil. Za rok 2025 letiště poprvé od roku 2014 vykázalo zisk – 71 milionů korun. Přišel ale z jednorázového prodeje majetku armádě, na němž firma vydělala 83 milionů. Bez té transakce by provoz zůstal ve ztrátě. Počet odbavených cestujících přitom stoupl na 203,6 tisíce, tedy na rekord – a přesto sám o sobě na vyrovnaný rozpočet nestačí. To je zároveň nejsrozumitelnější odpověď na otázku, proč si Pardubice dotovanou linku do velkého uzlu nepořizují: nemají z čeho.
Peníze nejsou záruka. Ostrava už jednou podobný tendr prohrála
Ochota vyčlenit peníze neznamená, že se najde dopravce, který linku poletí. Moravskoslezský kraj se o síťové spojení do velkých uzlů pokoušel už v roce 2019, kdy měl na linky do Vídně a Mnichova připraveno 170 milionů korun. Soutěž skončila neúspěchem – přihlásil se jediný zájemce a kraj hledání dopravce ukončil. Jediným spojením, které se tehdy podařilo dojednat, byla právě Varšava s LOT.
Že ani dotovaná linka nemá jistotu, věděl tehdy i kraj sám. Když v říjnu 2020 varšavský let startoval, náměstek hejtmana pro dopravu Jakub Unucka cestující na Facebooku přímo vyzýval, ať linku využívají: „Pokud s touto linkou nebudeme lítat, nebudeme už z našeho letiště lítat nikam.“ Linka přežila, ale šest let po startu ji kraj stále drží nejen vyrovnávací platbou, ale i samostatnými kontrakty na propagaci. Pro dnešní vlnu plánů z toho plyne prosté ponaučení: mezi „kraj vypsal tendr“ a „linka skutečně létá“ může uplynout rok i víc – a nemusí to dopadnout vůbec.
| Letiště a linka | Kdo platí | Kolik | Stav k 16. 9. 2026 |
|---|---|---|---|
| Brno – Frankfurt | Město Brno a Jihomoravský kraj, každý polovinu | až 3 mil. eur ročně (zhruba 73 mil. Kč), maximálně 9 mil. eur za 3 roky | Tendr na dopravce, nabídky do 29. 9. 2026, start plánován na jaro 2027 |
| Ostrava – Varšava | Moravskoslezský kraj | 400 tis. eur ročně (necelých 21 tis. Kč za let), navíc 33 mil. Kč za propagaci v roce 2026 | V provozu od října 2020, pětkrát týdně |
| Ostrava – nový uzel (1 až 2 ze šesti) | Moravskoslezský kraj | Zatím neurčeno, závisí na tendru | Probíhají tržní konzultace, start plánován na zimu 2026/2027 |
| Pardubice – civilní provoz | Město Pardubice (2/3) a Pardubický kraj (1/3) | Cíl srazit ztrátu na nulu do roku 2028; zisk 2025 jen díky prodeji majetku armádě | Akcionáři odmítají dál krýt provozní ztrátu, nová dotovaná linka se nechystá |
Co si z toho odnést jako cestující
Dotovaná linka do velkého uzlu může být pro cestující z Moravy nebo východních Čech reálně užitečná: jedna letenka, jedno odbavení zavazadla a návaznost do desítek dalších destinací bez zajíždění do Prahy, Vídně nebo Katovic. O tom, jestli se vám takový spoj vyplatí, jsme psali v článku Přímo z Brna do Frankfurtu? Rozhodne se do konce září.
Zároveň ale nejde o stejný typ jistoty jako u linky, kterou si sama od sebe otevře nízkonákladová aerolinka podle poptávky. Dotovaná linka stojí na tom, jestli se v tendru vůbec najde dopravce, jestli kraj po volbách nezmění priority a jestli se po skončení tříletého či pětiletého závazku podpora prodlouží. U ostravské Varšavy se to zatím drží. U vídeňsko-mnichovského pokusu z roku 2019 ne.
Praktický závěr: než si podle ohlášené „nové linky do hubu“ naplánujete dovolenou nebo služební cestu, ověřte si, v jaké fázi příprava je. Rozdíl mezi „probíhají tržní konzultace“, „vypsán tendr“ a „podepsaná smlouva s dopravcem a datem prvního letu“ je rozdíl mezi létáním příští zimu a nelétáním vůbec. Do té doby má smysl počítat i s dosavadními variantami – ať už je to Vídeň, Katovice nebo Krakov. Podrobné srovnání odletových letišť pro cestující ze severní Moravy najdete na sesterském webu Airport Ostrava.
Zdroje: tisková zpráva statutárního města Brna (28. 7. 2026), tisková zpráva Pardubického kraje (září 2025), registr smluv, účetní závěrka společnosti East Bohemian Airport za rok 2025, Letiště Ostrava, ČTK. Kurz ČNB k 15. 9. 2026: 24,295 Kč za euro.
