...

Brno–Frankfurt: do tendru za 3 miliony eur se nepřihlásil nikdo

Do výběrového řízení na dotovanou linku Brno–Frankfurt nepřišla ani jedna nabídka. Linka na jaře 2027 nepoletí.
Terminál a řídicí věž letiště Brno-Tuřany při pohledu přes pole pod zataženou oblohou Terminál a řídicí věž letiště Brno-Tuřany při pohledu přes pole pod zataženou oblohou
Terminál a řídicí věž letiště Brno-Tuřany. Foto: Kirk / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 (creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0).

Ověřeno: 15. 10. 2026

8 minut čtení

Aktualizováno 15. 10. 2026: výběrové řízení skončilo neúspěchem. Do uzávěrky 29. září v 10:00 nepřišla ani jedna nabídka – potvrdil to mluvčí města Brna Filip Poňuchálek. Linka z Tuřan do Frankfurtu tedy na jaře 2027 nepoletí. Brno a Jihomoravský kraj nyní zvažují buď nový tendr, nebo jinou cílovou destinaci; ve hře jsou Amsterdam a Varšava. Pro cestující z jižní Moravy to znamená, že cesta na velký přestupní uzel vede dál po zemi do Vídně nebo Prahy.

Brno a Jihomoravský kraj vypsaly veřejnou soutěž na dopravce, který by od jara 2027 mohl provozovat pravidelné spojení z Tuřan do Frankfurtu nad Mohanem. Nabídky bylo možné podávat do 29. září 2026 a na provoz linky byly připraveny až tři miliony eur ročně z veřejných peněz. Žádná nabídka ale nepřišla.

Pro cestující z jižní Moravy to měla být šance dostat se z domovského letiště přímo na jeden z největších evropských přestupních uzlů, a odtud dál prakticky kamkoli na světě – bez zajížďky autem do Vídně, bez přestupu v Praze. Scénář, který se při vypsání soutěže zmiňoval jako nejhorší možný, se ale naplnil: nepřihlásil se nikdo.

Co přesně se soutěží

Evropská komise podle vyjádření kraje posvětila záměr podpořit provoz linky z veřejných prostředků. Na základě toho město Brno a Jihomoravský kraj vyhlásily výběrové řízení na dopravce. Linka by měla létat čtyřikrát týdně v obou směrech, smlouva s vybraným dopravcem se uzavře na tři roky. Město i kraj se budou na financování podílet stejným dílem – každý může přispět maximálně 1,5 milionu eur ročně, dohromady tedy až tři miliony eur za rok.

Pokud se výběrové řízení podaří dotáhnout do konce, první lety by mohly odstartovat na jaře 2027. Stojí za pozornost, že jde už o odložený termín – původní plány počítaly se startem v polovině roku 2026. Pro plánování cest z toho plyne jasné pravidlo: linka letos ani příští zimu nepoletí. Nejde o bezprostřední novinku, ale o běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.

Proč zrovna Frankfurt

Frankfurt patří mezi nejvytíženější letecké uzly v Evropě s napojením na destinace po celém světě. Pro Brno a jižní Moravu, které dnes žádné přímé spojení na srovnatelně velký hub nemají, by šlo o kvalitativní změnu nabídky – ne o další dovolenkovou charterovou linku, ale o byznysové a přestupní spojení. Naposledy mělo Brno hubovou linku v letech 2015 až 2019, kdy z Tuřan létalo – rovněž s podporou veřejných peněz – spojení do Mnichova. I to nakonec skončilo.

Brno dnes stojí na charterech, ne na pravidelných linkách

Data z loňského roku ukazují, proč je posílení pravidelné sítě pro brněnské letiště citlivé téma. V roce 2025 odbavilo Letiště Brno-Tuřany celkem 739 323 cestujících a nabídlo 38 destinací. Rekordní je přitom právě počet destinací, nikoli počet cestujících. Z celkového provozu připadlo na charterové lety 595 579 cestujících, tedy zhruba 81 procent. Na pravidelných linkách odbavilo letiště jen 143 744 lidí, což je asi 19 procent. Dlouhodobě nejsilnější pravidelnou linkou zůstává spojení do londýnského Stanstedu s Ryanairem, kterým v roce 2025 letělo přes 86 tisíc cestujících.

Jinými slovy: Brno umí odvézt turisty k moři, ale chybí mu pevná páteřní linka na obchodní uzel, která by fungovala celoročně a nezávisle na sezóně. Přesně to má Frankfurt nabídnout.

Letiště Brno-Tuřany v roce 2025 Hodnota
Celkem cestujících 739 323
Charterové lety 595 579 (81 %)
Pravidelné linky 143 744 (19 %)
Nejsilnější pravidelná linka Brno–Stansted, přes 86 000 cestujících
Počet destinací 38 (historické maximum)

Proč není důvod k předčasné radosti

Dotované regionální linky v Česku už jednou nevyšly. Mezi lety 2016 a 2018 provozoval dopravce Travel Service pod značkou SmartWings dotovanou linku z Ostravy do Dubaje. Moravskoslezský kraj se tehdy zavázal zaplatit za provoz přes 50 milionů korun v horizontu pěti let – cílem bylo přilákat do kraje bohatší klientelu ze zemí Perského zálivu. Realita byla jiná: linku využívali především Češi mířící na dovolenou do Emirátů, na trase chyběl bázovaný letoun a dopravce navíc narazil na problém se slotem na dubajském letišti kvůli jeho rekonstrukci. Linka skončila dřív, než měla.

To neznamená, že spojení do Frankfurtu dopadne stejně. Byznysová linka na přestupní uzel má jinou logiku poptávky než dovolenková linka do Perského zálivu. Ukazuje to ale, že vypsání soutěže a souhlas s dotací ještě negarantují fungující a dlouhodobě udržitelné spojení. Klíčové bude, jestli se vůbec přihlásí dopravce ochotný závazek plnit – a jestli linku udrží i po skončení tříleté dotované fáze, tedy bez veřejných peněz.

Proč se nepřihlásil ani jeden dopravce

Dotace byla oproti minulému pokusu víc než dvojnásobná, a přesto nepřišla jediná nabídka. Odpověď je v zadávací dokumentaci, ne v částce.

Klíčová podmínka zněla: letadlo s kapacitou minimálně 85 sedadel. Tím zadavatelé vyřadili všechny regionální dopravce s turbovrtulovými ATR a DHC Dash, tedy právě ten typ firmy, který takové dotované linky v Evropě běžně provozuje. Zároveň soutěž požadovala dopravce, který ve Frankfurtu zajistí návaznost do deseti z patnácti vyjmenovaných destinací – to v praxi ukazuje na skupinu Lufthansa. A ta má na vlastní rozpaky: 16. dubna 2026 ukončila činnost dceřiné Lufthansa CityLine s flotilou menších CRJ-900 a A319, mimo jiné kvůli drahému palivu, a škrtala i německé vnitrostátní spoje. Rozlétávat za této situace dotovanou linku do Brna by znamenalo přilít olej do ohně diskusím s německými samosprávami, kterým linky mizely.

K tomu se přidaly podmínky, které jsou v letecké dotační praxi nestandardní: režijní náklady směly tvořit nejvýš 12 % přímých leteckých nákladů a provozní zisk byl zastropován na 4 %. V důsledku by to znamenalo, že úředníci vyplácející dotaci musí mít přístup k citlivým obchodním datům dopravce. Dokumentace dále počítala s pokutou 12 000 eur za každou neuskutečněnou rotaci a 4 000 eur za nasazení menšího letadla.

Druhý neúspěch v řadě, ne první

Není to poprvé. V březnu 2019 vypsaly Brno s krajem soutěž na dotovanou linku do Mnichova – reakci na náhlý krach britské BMI Regional, která z Tuřan létala 11krát týdně. Tehdy se také nepřihlásil nikdo. Rozdíl je v parametrech: v roce 2019 šlo o jedenáct rotací týdně malým letadlem od 48 sedadel a kompenzaci do 1,46 milionu eur ročně, letos o čtyři rotace týdně letadlem nad 85 sedadel a dotaci do tří milionů eur. Zadání se tedy neposunulo blíž k tomu, co menší dopravci umí, ale dál od toho.

Pro Brno je navíc trvalou překážkou blízkost Vídně. Zpáteční letenka z Tuřan byla historicky výrazně dražší než z Vídně i z Prahy – u BMI Regional se prodávala běžně za 4,5 až 15 tisíc korun, zatímco z Vídně se na stejné trasy létalo za 2,5 až 5,5 tisíce. Linka Brno–Frankfurt provozovaná firmou ze skupiny Lufthansa by navíc odebírala cestující, kteří dnes jezdí z Brna po zemi do Vídně a odtud letí s Austrian – tedy jiné aerolince téhož koncernu.

Co si z toho odnést jako cestující

Linka Brno–Frankfurt na jaře 2027 nepoletí a dnes pro ni neexistuje ani vybraný dopravce, ani nový termín. Kdo plánuje cesty na rok 2027 a dál, má s ní počítat jako s neexistující; případný nový tendr by znamenal start nejdřív o další rok později. Dlouhodobě přitom celý pokus dopravcům signalizoval, že v Brně politická vůle linku dotovat existuje – téma se tedy pravděpodobně vrátí, jen možná s jinou destinací.

Do té doby zůstávají nejbližší přestupní varianty stejné jako dosud: Vídeň, vzdálená z Brna zhruba hodinu a půl autem, nebo Praha. Pokud volíte druhou možnost, hodí se předem srovnat způsoby dopravy na letiště v Praze a spočítat si, kdy se vyplatí přijet autem a zaparkovat u terminálu. U cesty z Brna totiž tyto náklady tvoří nezanedbatelnou část ceny letenky.

Zdroje: Letiště Brno (tisková zpráva k výsledkům za rok 2025), město Brno a Jihomoravský kraj, Evropská komise, dobové zpravodajství k lince Ostrava–Dubaj. Úvodní foto: Kirk, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.

Pokud z Brna zvažujete odlet ze zahraničního letiště, srovnání nabízí průvodce Letiště Vídeň (VIE) pro české cestující.

Doplněno 15. 10. 2026 ze zadávací dokumentace výběrového řízení Jihomoravského kraje a vyjádření mluvčího města Brna Filipa Poňuchálka pro Airways.cz (2. 10. 2026). Ověřeno 15. 10. 2026.

Přidat komentář

Napsat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odeslat komentář