Ověřeno: 3. 10. 2026
6 minut čtení
Když se řekne „regionální letiště“, mnoho cestujících si představí rychle rostoucí alternativu k Ruzyni. Čísla za rok 2025 a za letošní léto ukazují střízlivější obrázek: po skokovém růstu v roce 2024 se Brno, Ostrava a Pardubice v podstatě ustálily a největší část přírůstku si vzala zase Praha. Tady je, co z dostupných dat plyne pro vás jako cestujícího.
Čtyři letiště, čtyři různé příběhy
Podle oznámení samotných letišť za rok 2025 vypadá srovnání takto:
| Letiště | Cestující 2025 | Změna proti 2024 | Co stojí za povšimnutí |
|---|---|---|---|
| Praha | 17 750 528 | +8,5 % | Návrat k rekordním číslům po covidovém propadu |
| Brno | 739 323 | −1,3 % | Charter 595 579 cestujících, tedy 81 % |
| Ostrava | 506 201 | +2,5 % | Podle letiště historické maximum, poprvé přes půl milionu |
| Pardubice | 203 681 | necelá 2 % | A to byla dráha 3,5 měsíce zavřená |
Brno mělo v roce 2025 v nabídce 38 destinací, což letiště označuje za nejvíc ve své historii. Proti roku 2024 jich přidalo pět. Je to užitečná připomínka, že počet destinací a počet cestujících nemusí jít stejným směrem: destinací bylo nejvíc v historii, cestujících o více než procento méně.
Regiony nejsou motorem růstu, jak se často tvrdí
Tři regionální letiště odbavila v roce 2025 dohromady 1 449 205 cestujících. Spolu s Prahou je to 19,2 milionu, takže na Brno, Ostravu a Pardubice zbývá jen zhruba 7,5 procenta provozu těchto čtyř letišť. Praha má zbývajících 92,5 procenta.
To je podstatné, protože se často mluví o „odlivu z Prahy do regionů“. Data to nepotvrzují. V roce 2025 rostla výrazně jedině Praha, Ostrava přidala 2,5 procenta, Pardubice necelá dvě procenta a Brno dokonce kleslo. Část přímých linek z regionálních letišť navíc financují krajské rozpočty. Aby se podíl regionů posunul o jediný procentní bod, musela by tři regionální letiště přibrat kolem dvou set tisíc cestujících ročně — to je celé dnešní letiště Pardubice i s rezervou.
Zároveň je nutné číst ta čísla v kontextu. Rok 2024 byl pro regiony mimořádný: Ostrava tehdy vyrostla přibližně o 44 procent na 493 757 cestujících, Pardubice o více než polovinu a poprvé překonaly 200 tisíc, Brno přidalo zhruba devět procent na rekordních 749 153. Po takovém skoku je rok beze změny spíš ustálení na nové úrovni než propad. V Pardubicích navíc rok 2025 zkreslila uzavřená dráha, kterou letiště dělí s armádou: bez uzavírky by podle odhadu ředitelky letiště Márie Luticové prošlo terminálem kolem 220 tisíc lidí.
Léto 2026: slabý červenec, ale silné pololetí
V červenci 2026 odbavila Praha 1 907 237 cestujících, tedy o 1,86 procenta víc než před rokem. V červnu se zastavila úplně — 1 698 084 cestujících znamenalo o 289 lidí méně než v červnu 2025. Naopak v květnu rostla o 5,22 procenta. Od ledna do července letiště odbavilo 10 131 539 cestujících, o 5,11 procenta víc než loni, a pro celý rok cílí na 18,9 milionu.
Pro srovnání: podle asociace ACI Europe, která svá letní data zveřejnila 30. září 2026, vzrostl provoz na evropských letištích v červenci o 3,9 procenta a v srpnu o 3,1 procenta. V samotném červenci tedy Praha rostla přibližně poloviční rychlostí než evropská letiště jako celek. Jeden slabší měsíc ale na závěr o zaostávání nestačí: ve druhém čtvrtletí roku 2026 přidala evropská letiště podle ACI Europe jen 1,3 procenta, zatímco Praha za první pololetí vyrostla o 5,89 procenta. Slabý červenec spíš ukazuje, jak silný byl červenec 2025, se kterým se letos srovnávalo.
Zajímavý je rozpad podle velikosti letišť. V srpnu rostla podle ACI Europe letiště s 10 až 25 miliony cestujících, kam Praha patří, o 4,8 procenta, a letiště pod jeden milion cestujících, tedy kategorie Brna, Ostravy a Pardubic, o 4,2 procenta. Malá letiště v Evropě tedy drží krok — jen byla jejich srpnová čísla stále o 25,5 procenta pod srpnem roku 2019, takže dohánějí z výrazně nižšího základu.
Česká výjimka přišla letos z Pardubic: od začátku roku 2026 letiště do začátku srpna odbavilo 150 tisíc cestujících, zatímco ve stejném období předchozího roku jich bylo kolem 97 tisíc. Vysvětlením jsou nové letní charterové linky do Hurghady a Marsa Alam a celoroční spoje Ryanairu do Málagy a Alicante. Většinu toho padesátiprocentního skoku ale vysvětluje loňská uzavírka dráhy, která základ pro srovnání výrazně snížila. Organický růst je tedy mnohem menší, než se na první pohled zdá.
Co z toho plyne pro vás
- Regionální letiště jsou především sezónní. V Brně odletělo v roce 2025 charterem 595 579 z 739 323 cestujících, tedy 81 procent. V Pardubicích připadá na pravidelné linky Ryanairu asi třetina provozu, zbytek je charter. Mimo letní sezónu je nabídka výrazně užší — a charter má jiná pravidla než linkový let.
- Praha zůstává jediným letištěm s širokou celoroční nabídkou. Podíl 92,5 procenta na provozu čtyř letišť to jen potvrzuje. Platíte za to většími davy, dostáváte víc spojů a reálné alternativy, když se váš let zruší.
- Rekord neznamená lepší cenu. Počty cestujících ukazují poptávku, ne ceny letenek. Porovnávejte celkovou cenu včetně dopravy na letiště a parkování, kde jsou rozdíly největší.
- Jednoletý rekord může mít zkreslený základ. Pardubická sezóna 2026 vypadá skvěle hlavně proto, že rok 2025 byl kvůli uzavřené dráze slabý. Stejnou optiku si nechte i u čísel, která letiště zveřejní za letošní rok.
Na co si dát pozor při čtení těchto čísel
Roční počty cestujících neříkají nic o spokojenosti cestujících ani o spolehlivosti spojů. Brněnský pokles o 1,3 procenta je malý a letiště ho samo označuje za stabilizaci, ne za krizi. Čísla za celý rok 2026 pro Brno a Ostravu zveřejněná nejsou, takže z nich žádný trend vyvozovat nelze. Jedno je ale z dat jasné: alternativa k Praze existuje a u letních dovolených má smysl ji počítat, zatím je to však doplněk, ne náhrada. Za hranicemi je ten pohyb mimochodem výraznější — Bratislava a Vídeň jdou opačným směrem.
Zdroje: Letiště Praha, ACI Europe, Letiště Brno, Letiště Leoše Janáčka Ostrava, Letiště Pardubice a česká regionální média citující jejich údaje.