...

Reforma EU261: lhůta 9 měsíců je pro Čechy delší, ne kratší

Žádost o kompenzaci musíte dnes v Česku podat dopravci do šesti měsíců. Unijních devět měsíců od října 2027 je tedy delší čas, ne kratší.
Řada odbavovacích přepážek v odletové hale s cestujícími se zavazadly ve frontě Řada odbavovacích přepážek v odletové hale s cestujícími se zavazadly ve frontě
Odbavovací přepážky v Terminálu 2 pražského letiště. Foto: Pavel Hrdlička / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 (creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)

Ověřeno: 4. 11. 2026

12 minut čtení

Aktualizováno 4. 11. 2026: opravili jsme pasáž o české lhůtě. Nárok je podle rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3206/2022 potřeba u dopravce uplatnit do šesti měsíců, takže unijních devět měsíců od 23. října 2027 bude pro českého cestujícího delší čas, ne kratší. Doplnili jsme také rozsudek Soudního dvora EU C-108/26 RX k zpoždění kvůli řízení letového provozu, který platí už dnes, a nový seznam výjimek u stávek.

Evropská unie 2. října 2026 vyhlásila v Úředním věstníku kompletní text nařízení (EU) 2026/2202 – první velkou revizi pravidel EU261 o právech cestujících v letecké dopravě za víc než dvacet let. Evropský parlament reformu schválil 7. července 2026 poměrem 646 hlasů pro, 12 proti a tři se zdrželi, Rada EU dala definitivní zelenou 13. července 2026. Nařízení vstupuje v platnost 22. října 2026, naprostá většina nových povinností se ale začne používat až od 23. října 2027.

Do té doby platí beze změny současná pravidla. To je klíčové pro každého, kdo právě řeší reklamaci za let zpožděný nebo zrušený letos či loni.

Reforma se netýká jednoho dopravce ani jednoho letiště. Dopadne stejně na cestující Ryanairu, Wizz Air, Smartwings a easyJetu i klasických aerolinek typu Lufthansa nebo LOT, a to bez ohledu na to, jestli odlétají z Prahy, Brna, Ostravy, Vídně nebo Krakova.

Kompenzace zůstávají, hranice tří hodin také

Nejdůležitější čísla se nemění: za zpoždění delší než tři hodiny nebo za zrušený let bez náhrady náleží cestujícímu 250 eur u letů do 1 500 km, 400 eur do 3 500 km a 600 eur nad 3 500 km. Letecké společnosti přitom dlouho prosazovaly posun hranice ze tří hodin na pět a více. Neuspěly – finální text ponechal tři hodiny.

Pokud řešíte, kdo za zpoždění vlastně může a komu reklamaci poslat, pomůže vám přehled o tom, kdo váš let skutečně provozuje. Evropská zpoždění navíc nevznikají náhodně: polovinu zdržení v evropském vzdušném prostoru způsobují dvě země.

Lhůta devíti měsíců: v Česku dostanete víc času, ne méně

Dosavadní nařízení EU261 z roku 2004 žádnou vlastní lhůtu pro podání žádosti o kompenzaci nikdy nemělo. Řídilo se tím, co umožňuje právo jednotlivého státu (rozsudek Soudního dvora EU C-139/11). A právě tady je česká praxe přísnější, než se obvykle uvádí. Nejvyšší soud v rozsudku z 21. února 2023 (sp. zn. 33 Cdo 3206/2022) vyšel z toho, že na nárok podle EU261 dopadá § 2553 odst. 3 občanského zákoníku: cestující musí právo uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců ode dne přepravy. Jinak mu soud právo nepřizná, vznese-li dopravce námitku. Městský soud v Praze na tento rozsudek odkázal 31. srpna 2023 (sp. zn. 25 Co 370/2022) a uvedl, že se judikatura na takovém výkladu ustálila.

Obecná tříletá lhůta podle § 629 občanského zákoníku se vztahuje na následné podání žaloby k soudu, ne na oznámení nároku dopravci. Dříve z ní některé pražské senáty vycházely i u uplatnění nároku, dnes už na to spoléhat nelze.

Nové nařízení poprvé na úrovni celé EU výslovně stanovuje, že cestující musí žádost o kompenzaci podat do devíti měsíců od skutečného data odletu uvedeného na letence. Dopravce ji pak musí vyřídit do 30 kalendářních dnů: zaplatit, nebo odmítnutí zdůvodnit a pojmenovat konkrétní mimořádnou okolnost z nové přílohy nařízení. Nad to má do 96 hodin po skončení cesty poslat elektronicky informaci o možném nároku a o tom, jak žádost podat.

Pro českého cestujícího z toho vyplývá opak toho, jak reformu shodně prezentují zahraniční média — a jak jsme ji původně popsali i my. Devět měsíců je delší čas než šest měsíců, které dnes platí pro uplatnění nároku u dopravce. Zpřísněním je nová lhůta v zemích, kde byla národní úprava volnější. Praktický závěr se tím ale nemění: s žádostí nečekejte, a to ani dnes, ani po roce 2027.

Co se řeší Dnes (do 22. 10. 2027) Od 23. 10. 2027
Lhůta na podání žádosti o kompenzaci U dopravce 6 měsíců (§ 2553 odst. 3 o. z.), žaloba pak do 3 let 9 měsíců od data odletu
Lhůta dopravce na vyřízení Nařízením nestanovena 30 dnů
Vrácení peněz za zrušený let Do 7 dnů, ale až po volbě cestujícího Automaticky do 7 dnů
Vlastní náhradní letenka Nárok na „nutné a přiměřené“ náklady Až 400 % ceny původní letenky, pokud dopravce nenabídne srovnatelné spojení do 3 hodin
Zpáteční let po nenastoupení cesty tam Dopravce ho směl zrušit Zrušit ho nesmí

Vlastní přerezervace až za čtyřnásobek ceny letenky

Reforma posiluje právo vzít věc do vlastních rukou. Pokud dopravce po zrušení letu nenabídne srovnatelné náhradní spojení do tří hodin, může si cestující zařídit dopravu sám – i u konkurence nebo jiným druhem dopravy – a dopravce mu musí uhradit náklady až do výše 400 % ceny původní letenky včetně poplatků zprostředkovatele. Dnes nařízení hovoří jen obecně o „nutných a přiměřených“ nákladech bez jakéhokoli stropu, což je v praxi hlavní důvod sporů mezi cestujícím a aerolinkou.

Čtyřnásobek zní velkoryse, ale je to strop, ne nárok. Proplácí se skutečně vynaložené náklady do této výše, nikoli paušál. A platí jen tehdy, když dopravce tříhodinové okno nestihne – u lowcostů s jedním letem denně to bude běžné, u dopravců s hustou sítí spíš výjimka.

Vrácení peněz bez žádosti, konec pokuty za no-show

Vybere-li si cestující při zrušení letu vrácení peněz místo náhradního spojení, nebude už muset o refundaci zvlášť žádat – dopravce ji musí vyplatit automaticky do sedmi dnů. Nařízení také poprvé zakazuje praxi, kdy dopravce zrušil zpáteční letenku jen proto, že cestující nenastoupil na cestu tam. Dosud to mohlo potkat každého, kdo si myslel, že „přijde jen o jednu cestu“, a přišel o letenku celou.

Na vymáhání nároku se zatím nic nemění – stále platí trojice cest popsaná v našem přehledu, jestli si o kompenzaci říct sám, přes ÚCL, nebo přes vymáhací firmu. Devítiměsíční lhůta ale od roku 2027 zúží prostor pro otálení u všech tří variant.

Praha bude muset mít krizový plán, Brno a Ostrava ne

Reforma poprvé ukládá povinnosti i letištím. Ta s provozem nad čtyři miliony cestujících ročně po dobu alespoň tří po sobě jdoucích let budou muset mít formální krizový plán pro hromadná zpoždění a výpadky provozu.

Pražské letiště odbavilo v roce 2025 celkem 17 750 528 cestujících, tedy víc než čtyřnásobek stanovené hranice, a povinnost ho tak čeká. Brno se 739 323 cestujícími a Ostrava s 506 201 cestujícími zůstávají o řád níž a pod závaznou povinnost nespadnou; menší letiště budou mít jen obecnou povinnost koordinovat informace pro cestující. Jak taková improvizovaná krizová opatření vypadají dnes, ukázalo pražské letiště letos na podzim, když muselo narychlo reagovat na fronty u hraniční kontroly.

Pro cestujícího z Moravy to znamená praktický rozdíl: při velkém výpadku bude mít Praha předem napsaný postup, kdežto regionální letiště budou situaci řešit ad hoc. Rozdíl v odbavených cestujících je ale tak velký, že hromadný kolaps v Brně nebo Ostravě je i statisticky mnohem méně pravděpodobný.

Příruční zavazadlo zdarma: právo, které začne platit až za rok

Součástí reformy je i právo na jednu bezplatnou osobní věc v kabině a povinnost dopravců a prodejních portálů zobrazovat cenu letenky včetně příručního zavazadla už při výběru letu. Do 23. října 2027 se ale příruční zavazadlo u Ryanairu, Wizz Air i Smartwings řídí dál jejich vlastními pravidly – a ta se právě teď mění spíš v neprospěch cestujících, jak ukázala Lufthansa, když v nejlevnějším tarifu příruční zavazadlo škrtla.

Zpoždění kvůli řízení letového provozu: nový rozsudek platí už dnes

Na zimu 2026/27 má větší dopad než samotná reforma rozsudek Soudního dvora EU z 8. října 2026 ve věci C-108/26 RX. Šlo o let z Izmiru do Varšavy, který přiletěl s více než třemi hodinami zpoždění, a o kompenzaci 400 eur. Soud rozhodl, že samotné rozhodnutí řízení letového provozu mimořádnou okolností není, protože se s ním dopravci setkávají běžně a pravidelně. Dopravce musí prokázat, jaká událost k tomu rozhodnutí vedla, a že mimořádná byla ta událost. V posuzovaném případě šlo o omezení vzdušného prostoru nad Maďarskem a Rumunskem kvůli nepříznivému počasí a to, zda bylo dost závažné, měl posoudit vnitrostátní soud.

Druhá část rozsudku má přímý číselný dopad. Skládá-li se zpoždění z mimořádné události a z jiné příčiny, odečte se od celkového zpoždění doba, která připadá na mimořádnou událost. Pokud tedy letadlo přistane o 3 hodiny a 20 minut později a dopravce prokáže, že 40 minut způsobilo omezení vzdušného prostoru, posuzuje se 2 hodiny a 40 minut a kompenzace nevznikne. Příklad je náš, počítáme jím pravidlo z rozsudku. Bez prokázané příčiny se nemá odečítat nic. Rozsudek vznikl v přezkumném řízení, ve kterém Soudní dvůr zrušil rozhodnutí Tribunálu z 21. ledna 2026 (T-134/25).

Nová příloha nařízení uvádí mezi mimořádnými okolnostmi i omezení řízení letového provozu nebo kapacity letiště a uzavření vzdušného prostoru, ale jen za podmínky, že událost vyplývá z rozhodnutí mimo skutečnou kontrolu dopravce. Jak se obě věci po 23. říjnu 2027 poskládají, zatím jasné není.

Stávky: seznam výjimek je nový, automatický ale není

Příloha nařízení je poprvé výslovně nevyčerpávající seznam mimořádných okolností. Ke stávkám se vztahují tři body:

  • stávky u správce letiště, poskytovatele řízení letového provozu nebo pozemního odbavení, které si dopravce ve smyslu směrnice 96/67/ES účinně nevybírá a které jsou mimo jeho skutečnou kontrolu;
  • provozní nedostatky týchž poskytovatelů, pokud nad nimi dopravce nemohl vykonávat účinnou kontrolu;
  • stávka u samotného dopravce, pokud vychází z požadavků, které mohou splnit pouze orgány veřejné moci.

Poslední bod je posun. Soudní dvůr dosud rozhodl, že stávka vlastních zaměstnanců dopravce mimořádnou okolností není, a to ve věcech C-195/17 (TUIfly) a C-28/20 (SAS). Běžný mzdový spor to podle textu nadále nebude, protože požadavky stávkujících může splnit sám dopravce. Protest namířený proti vládnímu rozhodnutí by pod výjimku spadat mohl, to je ale náš výklad: v nařízení takový příklad není a závazně ho vyloží až soudy.

Ani seznam sám o sobě nic nerozhoduje. Dopravce musí podle nového článku 6c prokázat přímou příčinnou souvislost mezi událostí a narušením i to, že udělal všechna rozumná opatření. Důkazní břemeno nese on. Stávky, které vás potkají v zimě 2026/27, se navíc ještě posuzují podle dosavadních pravidel. Souhrn všeho, co se reformou mění, máme v přehledu nových práv cestujících.

Co si z toho odnést už teď

U letů zpožděných nebo zrušených do 22. října 2027 se nemění nic: platí dosavadní tříletá promlčecí lhůta. Kdo má starší neuplatněný nárok, by si ale přesto neměl dávat na čas. A od podzimu 2027 bude platit nové pravidlo palce: reklamaci podat do devíti měsíců od odletu, ideálně hned.

Jedna výjimka zůstává i po reformě. Nařízení EU261 se vztahuje na pravidelné i charterové lety, ale práva u zájezdového letu se v některých bodech liší podle toho, jestli reklamujete u aerolinky, nebo u cestovní kanceláře.

Zdroje: Rada EU (13. 7. 2026), Evropský parlament a Euronews (7. 7. 2026), analýza nařízení (EU) 2026/2202 advokátní kanceláře Burges Salmon (8. 10. 2026), tisková zpráva Letiště Praha o výsledcích za rok 2025, statistiky letišť Brno a Ostrava za rok 2025.

Aktualizace 23. 10. 2026: nařízení včera vstoupilo v platnost. Jeho zavazadlová část, o které se mluví jako o „zavazadle zdarma“, zaručuje bezplatně jen osobní věc do 40 × 30 × 15 cm – rozebíráme ji v samostatném článku o tom, co přesně bude v kabině zdarma a co ne.

Přidat komentář

Napsat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odeslat komentář