Ověřeno: 18. 10. 2026
4 minuty čtení
Dlouhý let do Asie, na Blízký východ nebo do Ameriky je pro tělo zátěž: hodiny sezení v úzkém prostoru, suchý vzduch, málo pohybu. S tím se pojí obava z trombózy, tedy sraženiny v hlubokých žilách nohou. Co o riziku opravdu víme a co se jen opakuje v diskuzích?
Jak velké riziko je
Světová zdravotnická organizace v rámci výzkumného projektu WRIGHT zjistila, že riziko žilního tromboembolismu se po cestě trvající čtyři hodiny a déle zhruba zdvojnásobí. Absolutní riziko u člověka, který sedí a nehýbe se víc než čtyři hodiny, je podle WHO asi 1 ku 6 000, tedy nízké. Studie se přitom netýká jen letadel: vyšší riziko platí i pro vlak, autobus a auto.
Jiný pohled dává přehledová studie z roku 2007 (Philbrick a kol.). Počítá s případy diagnostikovanými v běžné péči do 14 dnů po cestě: asi 27 na milion cestujících, tedy zhruba jeden na 37 000. Čísla se liší, protože se liší metoda. Ultrazvukové vyšetření odhalí podstatně víc sraženin, ale většina je němá. Ve studiích s ultrazvukem měla 1,2 % cestujících (44 z 3 820) hlubokou žilní trombózu, jen dva z nich ale měli příznaky.
Délka letu hraje roli. Podle téže práce byla plicní embolie s příznaky na letech do šesti hodin téměř neslýchaná. S délkou letu riziko stoupá; jedna velká studie uvádí u plicní embolie s příznaky asi 0,4 případu na milion cestujících u letů 6 až 9 hodin a asi 4,8 na milion u letů 12 hodin a delších.
Nebezpečí nekončí přistáním
Podle WHO zůstává riziko zvýšené asi čtyři týdny po letu. Několik letů těsně po sobě riziko dál zvyšuje. Sraženina se proto může projevit až doma. Kdo se z dovolené vrací a po týdnu ucítí bolest v lýtku, nemusí to spojovat s letem, a přitom by měl.
Kdo je ohrožen víc
WHO uvádí obezitu, velmi vysokou nebo velmi nízkou postavu (britská NHS uvádí nad 1,9 m nebo pod 1,6 m), užívání hormonální antikoncepce a dědičné poruchy srážlivosti. NHS dále přidává věk nad 60 let, kouření, dřívější trombózu, hormonální léčbu s estrogeny, rakovinu, srdeční selhání, křečové žíly, nedávnou operaci nebo hospitalizaci, těhotenství a šestinedělí. Dehydratace je rizikový faktor také. Pokud do některé skupiny patříte, poraďte se před dlouhou cestou s lékařem. Samotné těhotenství rozebíráme v textu o letu v těhotenství.
Co pomáhá a co ne
- Kompresní punčochy. Cochrane review z roku 2021 zahrnul 12 studií s 2 918 lidmi na letech delších než pět hodin. Z 2 637 sledovaných lidí mělo němou trombózu 3 s punčochami a 47 bez nich. Jistota tohoto výsledku (němá trombóza) je podle autorů vysoká. Symptomatické sraženiny, plicní embolie ani úmrtí studie nezachytily, protože jsou příliš vzácné; významné nežádoucí účinky nebyly hlášeny. Philbrick a kol. doporučují pro rizikové cestující na letech nad šest hodin punčochy s tlakem 15 až 30 mmHg na kotníku.
- Aspirin. V přehledové studii z roku 2007 žádný přínos nevykázal. Neberte ho jako prevenci bez doporučení lékaře.
- Pohyb. Pohybujte chodidly nahoru a dolů, pravidelně vstávejte a projděte uličku, když to situace dovolí. WHO upozorňuje, že samotná studie prevenci netestovala, jde o doporučení k pohybu lýtkových svalů.
- Volné oblečení a voda. NHS doporučuje volné oblečení, dostatek vody a nepít alkohol.
- Po zahájení léčby ředěním krve. NHS radí odložit lety a dlouhé cesty alespoň o dva týdny.
Místo u uličky usnadní vstávání. Zda se vyplatí si ho připlatit, řešíme v textu o poplatcích za výběr sedadla. Pokud berete pravidelně léky, pomůže i přehled pravidel pro léky v letadle.
Na jaké příznaky si dát pozor
Podle NHS jde o pulzující bolest v lýtku nebo stehně, obvykle jedné nohy, otok, začervenalou, namodralou nebo ztmavlou kůži a nateklé žíly. Při podezření okamžitě kontaktujte lékaře. Pokud se přidá dušnost nebo bolest na hrudi, volejte záchrannou službu (155 nebo 112) a nejezděte sami autem.
Shrnutí
Riziko po dlouhém letu je zvýšené, ale pro většinu zdravých lidí malé. Nejlépe doložené opatření jsou kompresní punčochy, a to hlavně pro rizikové cestující. Na aspirin se jako na prevenci nespoléhejte. Pokud je cesta delší než čtyři hodiny a patříte do rizikové skupiny, vyřešte prevenci s lékařem předem.
Zdroje: WHO (projekt WRIGHT), Cochrane review 2021, Philbrick a kol. 2007, NHS. Ověřeno 18. 10. 2026. Článek nenahrazuje radu lékaře.