...

EES bez pojistky: fronty zůstávají, Praha staví do dubna 2027

Úleva u pasové kontroly EES skončila 6. září 2026, fronty ale nezmizely. Podle medializovaných zpráv devět zemí Schengenu biometrii na části hranic dál neprovádí naplno – Česko, Rakousko ani Polsko mezi nimi nejsou.
Cestující prochází automatickou branou pasové kontroly na letišti Cestující prochází automatickou branou pasové kontroly na letišti
Automatická brána pasové kontroly na mnichovském letišti. Foto: Subhashish Panigrahi / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 (creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)

Ověřeno: 25. 10. 2026

13 minut čtení

Dočasná úleva, která od loňského podzimu dovolovala státům Schengenu zjednodušit nebo úplně vypustit sběr otisků a fotografií u systému EES v místech s dlouhými frontami, skončila 6. září 2026. Logicky by tedy od té chvíle měl systém běžet naostro úplně všude. Realita je jinde: podle medializovaných zpráv devět zemí Schengenu na části svých hranic biometrii dál neprovádí v plném rozsahu a Brusel to zatím nesankcionuje. Pro vás je přitom klíčové vědět něco jiného, než co se obvykle píše – kde se vás to týká, kde vůbec ne a proč je fronta u pasové kontroly problém i pro člověka, kterému nikdo otisky nebere.

Aktualizováno 25. 10. 2026: doplnili jsme vývoj od poloviny října – postoj Evropské komise k pozastavování kontrol do konce roku 2026, požadavky letišť a aerolinek na trvalou pojistku a nové údaje o čekacích dobách. Předchozí aktualizace 17. 9. 2026.

Nejdřív to hlavní: Čechů se otisky netýkají

Věc, která se v diskusích plete nejčastěji. EES (Entry/Exit System) se vztahuje výhradně na státní příslušníky zemí mimo EU a Schengen – typicky na Brity po brexitu, Turky, Američany nebo občany zemí severní Afriky. Pokud cestujete s českým pasem, u hranice vám nikdo otisky ani fotografii nesnímá a procházíte stejně jako dřív.

Frontu, kterou na letišti zažijete, tedy nezpůsobuje vaše vlastní odbavení, ale to, že se u sousedních přepážek a samoobslužných bran zpracovávají cestující ze třetích zemí – a to trvá podstatně déle. Podle IATA zabralo dřívější orazítkování pasu 20 až 25 vteřin, s EES je to zhruba 90 vteřin. Rozdíl necelé minuty na osobu vypadá zanedbatelně, jenže při plném letadle se z něj stanou desítky minut a při souběhu několika letů hodiny. Právě proto je stav EES váš problém, i když se vás osobně netýká ani jeden snímek.

Co přesně 6. září skončilo

EES nahradil ruční razítkování pasů elektronickou evidencí vstupů a výstupů. Postupně se zaváděl od 12. října 2025 a plného provozu na všech vnějších hranicích Schengenu měl dosáhnout 10. dubna 2026.

Souběžně ale platila pojistka z článku 7 nařízení (EU) 2025/1534: členský stát směl na konkrétním přechodu sběr biometrie částečně nebo úplně pozastavit, pokud hrozilo neúnosné zdržení. Tato ustanovení se podle textu nařízení přestala uplatňovat 330 dní po startu EES – tedy na přelomu 6. a 7. září 2026. Podrobnosti o tom, co konec úlevy znamenal v okamžiku, kdy nastal, jsme popsali v článku o konci úlevy na hranicích od 6. září. Tady jde o to, co se stalo potom.

Kde EES běží naostro a kde ne

Tady je namístě být přesný ve zdrojích. Podle série zahraničních zpráv, které vycházejí z reportáže britských Sunday Times, devět zemí Schengenu – Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Řecko, Malta, Portugalsko a Švýcarsko – na části svých přechodů EES v plném rozsahu neprovádí a Evropská komise proti nim zatím nepostupuje. Komise ale tuto informaci oficiálně nepotvrdila a na dotazy novinářů se k ní odmítla vyjádřit; žádné úřední oznámení se jmenným seznamem států neexistuje. Berte proto to číslo jako shodně reportované, ne jako potvrzené.

Podstatnější než samotný počet je, že nejde o pozastavení v celé zemi. Podle stejných zpráv běží EES plně například na letišti ve Frankfurtu, na amsterodamském Schipholu, na eurostarovém terminálu v Bruselu i v přístavu Antverpy – tedy i ve státech ze seznamu. Naopak francouzská kontrola v přístavu Dover biometrii v plném rozsahu neprovádí. Unijní úředníci citovaní médii mluví zhruba o dvanácti problémových místech z asi 1 500 vnějších hraničních přechodů Schengenu. To je necelé jedno procento – a přesně proto je celý problém tak nepříjemně nepředvídatelný: pravděpodobnost, že narazíte, je malá, ale nedá se předem zjistit.

Česko, Rakousko ani Polsko se v žádném z těch seznamů neobjevují. Na hranicích, které Češi využívají nejčastěji – Praha, Vídeň, Krakov –, by tedy EES měl fungovat naplno už teď. Odpovídá tomu i to, že Letiště Praha do kapacity investuje, místo aby žádalo o úlevu.

Typ cesty Týká se jí EES? Co to znamená pro vás
Uvnitř Schengenu (Praha–Vídeň, Praha–Barcelona) Ne, vůbec Žádná pasová kontrola, EES tu nehraje roli v žádném směru
Mimo Schengen ze země bez hlášeného pozastavení (ČR, Rakousko, Polsko) Ano, v plném rozsahu Vy projdete jako občan EU rychle, fronta vzniká u třetizemců vedle vás
Mimo Schengen z jedné z devíti reportovaných zemí (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Řecko, Malta, Portugalsko, Švýcarsko) Nejednotně, podle konkrétního přechodu Fronty se špatně odhadují – na jednom terminálu se biometrie sbírá, na jiném ne
Cíl mimo Schengen (Británie, Turecko, nečlenský Balkán, severní Afrika) Ano, v obou směrech – ale jen u třetizemců EES eviduje i výstup, takže registrace probíhá už při odletu z Prahy, nejen při návratu

Ryanair tlačí na obnovení výjimky do dubna 2027

Ryanair 7. září vyzval Evropskou komisi, aby derogaci obnovila nejméně do dubna 2027. Argumentuje tím, že letiště i hraniční orgány potřebují čas na opravu nefunkčních kiosků a navýšení personálu dřív, než začne být EES vymáháno bez úlev. Den nato se k tlaku přidaly letecké a letištní asociace – ACI Europe, Airlines for Europe a IATA poslaly společný dopis předsedkyni Komise. Odvolávají se na letní zkušenost: čekání u hraniční kontroly dosahovalo dvou až tří hodin na letištích jako Krakov, Lisabon, Milán nebo Řím.

Stojí za to dodat protiváhu. Prodloužení výjimky by frontám ulevilo, ale zároveň znamená, že systém, který má hlídat překročení povolené délky pobytu, další sezonu nesbírá kompletní data. Požadavek aerolinek je tedy legitimní provozně, ne bezpečnostně – a to je důvod, proč Komise váhá.

Praha investuje 290 milionů, hotovo bude až v dubnu 2027

Proč se Prahy EES týká víc než většiny středoevropských letišť: největším zahraničním trhem Letiště Praha je dlouhodobě Velká Británie – v roce 2025 přes 2,2 milionu cestujících. Při celkovém provozu blízko 17,8 milionu je to zhruba každý osmý cestující. A protože je Británie po brexitu mimo EU i Schengen, prochází právě tahle nejpočetnější skupina novou biometrickou evidencí. Fronty na Ruzyni netvoří dálkoví cestující z Asie nebo Ameriky, ale hlavně spoje do Londýna.

Letiště Praha proto spolu s cizineckou policií staví v Terminálu 1 pět nových přepážek pasové kontroly a čtyři brány EasyGoGate navíc; z dnešních dvanácti klasických přepážek pro třetizemce jich má být sedmnáct. Práce začaly v první polovině září 2026, investice dosáhne zhruba 290 milionů korun a skončit mají koncem dubna 2027. Háček: v jedné z etap se tři ze současných přepážek dočasně uzavřou. Řešení, které má fronty odstranit, je tedy během stavby může na čas zhoršit – byť je uzavírka naplánovaná na období s nejslabším provozem.

Jak si vedou další letiště, kam Češi létají

Vídeň a Krakov jsou na tom principiálně stejně jako Praha: ani Rakousko, ani Polsko mezi reportovanými zeměmi nejsou, takže tam by měl systém běžet naplno. Jinak je to na jihu a západě Evropy – v Řecku, Itálii, Portugalsku nebo Francii se podle zpráv na části přechodů biometrie důsledně neprovádí, takže čekání je jednou krátké a podruhé extrémní podle toho, kolik přepážek je zrovna otevřených. Pokud tedy přestupujete v Paříži, Římě nebo Lisabonu, počítejte u přípojného letu s větší rezervou než v Praze, ne menší.

Ještě jednou a jasně, protože to bývá zdrojem nedorozumění: vás jako občana ČR se EES netýká v žádném směru cesty. Registrují se spolucestující ze třetích zemí – a ti v obou směrech, protože EES eviduje nejen vstupy do Schengenu, ale i výstupy z něj. Zdržení celého letu se pak projeví i na vás, typicky u odbavení nebo na přípoji. Širší kontext front u cest mimo Schengen a opakované odklady systému ETIAS jsme rozebrali v článku o rostoucích frontách a dalším odkladu ETIAS.

Proč první cesta bolí nejvíc – a co udělá výměna pasu

Detail, který je v celé debatě nejméně intuitivní. Záznam v EES platí tři roky, nebo do vypršení platnosti pasu, podle toho, co nastane dřív. Druhá a další cesta je proto rychlá: systém cestujícího zná a nemusí znovu snímat otisky ani obličej.

Jenže záznam je navázaný na konkrétní cestovní doklad. Jakmile si cestující ze třetí země vymění pas – klidně jen kvůli běžnému vypršení platnosti –, systém k novému dokumentu nemá uloženo nic a musí projít celou prvotní registrací znovu, jako by v Schengenu nikdy nebyl. Prakticky to znamená, že Brit, který k vám do Prahy létá pravidelně roky, se po výměně pasu vrátí z rychlé fronty do té pomalé. Pokud cestujete s partnerem, příbuzným nebo klientem, který občanem EU není, vyplatí se před cestou zjistit, jestli si mezitím nevyměnil doklad – rezerva na letišti se tím mění řádově.

Kolik si nechat času

Tři praktické závěry. Za prvé: na odlet z Prahy, Vídně nebo Krakova mimo Schengen počítejte s plným provozem EES, žádná úleva vás tam nečeká. Za druhé: u přestupů na jihu a západě Evropy si nechte větší rezervu než doma, protože právě tam je stav nejednotný. Za třetí: sledujte web konkrétního letiště, ne obecné zpravodajství – aktuální čekací doby zveřejňují letiště sama a liší se terminál od terminálu.

Co bude dál: tolerance do konce roku, pak nejistota

Formální prodloužení pojistky z nařízení (EU) 2025/1534 Evropská komise ke 25. 10. 2026 nepřijala. Podle britské cestovní asociace ABTA ale Komise potvrdila, že nezahájí řízení o porušení práva proti státům, které budou kontroly EES na přetížených přechodech pozastavovat až do konce roku 2026. Uvedl to 13. října ředitel ABTA pro veřejné záležitosti Luke Petherbridge; sama Komise žádné úřední oznámení nevydala, berte to proto jako tlumočený postoj, ne jako nové pravidlo. Prakticky to znamená, že stav „na jednom terminálu se biometrie sbírá, na jiném ne“ na jihu a západě Evropy nejspíš vydrží přinejmenším do konce roku.

Letiště a aerolinky chtějí víc. Evropská letištní asociace ACI Europe a sdružení Airlines for Europe 12. října zveřejnily společný plán šesti změn – mimo jiné zrušení zdvojeného ověřování totožnosti, zastavení vzniku duplicitních profilů v EES, lepší předregistraci přes aplikaci Travel to Europe a hlavně trvalý mechanismus, který by při extrémních frontách dovolil registraci dočasně přerušit. Podle nich čekání na hranicích dál běžně přesahuje dvě hodiny a ve špičkách dosahuje až pěti. Pro srovnání: v průzkumu ABTA mezi více než dvěma tisíci britských cestujících polovina z těch, kdo už EES prošli, čekala méně než 30 minut a 87 % méně než hodinu. Obě čísla platí současně – extrémy se soustřeďují na několik málo přechodů ve špičce.

Systém ETIAS, který má na EES navazovat, podle ABTA po odstranění termínu z unijních webů nemá žádné oficiální datum spuštění.

Pro Prahu se tím nic nemění: Česko mezi státy s hlášeným pozastavením není a rozšíření pasové kontroly v Terminálu 1 má skončit koncem dubna 2027. Do té doby počítejte u letů mimo Schengen s plným provozem EES a s tím, že stavba může kapacitu dočasně omezit. Nejvíc to pocítí trasy do Británie, kde je podíl cestujících ze třetích zemí nejvyšší.

Málo známý háček pozastavených kontrol

Pozastavení biometrie frontu zrychlí, má ale vedlejší efekt, na který upozorňuje ABTA: pokud se cestující ze třetí země při vstupu do Schengenu zaeviduje a při výstupu kvůli pozastavení ne, může v systému vypadat, jako by v Schengenu zůstal déle, než smí. Týká se to i vašich spolucestujících bez pasu EU. Chybný záznam lze podle ABTA řešit žádostí o opravu u hraniční policie dané země – vyplatí se proto mít po ruce doklad, kdy skutečně odletěli.

Časté otázky

Musí Češi u EES nechat otisky prstů?

Ne. EES se vztahuje na státní příslušníky zemí mimo EU a Schengen. S českým pasem projdete hraniční kontrolou jako dřív, bez snímání biometrie.

Týká se EES odletu z Prahy, nebo až návratu?

Obojího. EES eviduje u cestujících ze třetích zemí vstup do Schengenu i výstup z něj, takže registrace probíhá už při odletu z Prahy mimo Schengen, nejen při návratu.

Kde hrozí na podzim 2026 nejdelší fronty?

Podle medializovaných zpráv, které Evropská komise nepotvrdila, je stav nejednotný v Řecku, Itálii, Portugalsku, Francii, Belgii, Nizozemsku, Německu, na Maltě a ve Švýcarsku. V Česku, Rakousku a Polsku by měl systém běžet v plném rozsahu.

Co když spolucestující ze třetí země vyměnil pas?

Musí projít prvotní registrací znovu – nové otisky i fotografie –, protože předchozí záznam byl navázaný na starý doklad. Jeho odbavení se tím výrazně prodlouží, i když v Schengenu opakovaně byl.

Přidat komentář

Napsat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odeslat komentář