Ověřeno: 26. 10. 2026
13 minut čtení
Aktualizováno 26. 10. 2026: doplněn úředně popsaný případ podvrženého signálu při přiblížení na Prahu, aktuální rozsah jevu podle Eurocontrolu, posun nejzasaženějších oblastí k Balkánu a Turecku, obsah čtvrté revize bulletinu EASA, plán Eurocontrolu na minimální záložní síť a česká opatření.
Piloti letadel mířících nad Baltské moře nebo severní Polsko musí letos podstatně častěji spoléhat na záložní přístroje místo satelitní navigace. Rušení GPS a aktivní klamání signálu (spoofing) se tam v posledních měsících citelně zhoršilo. Pro českého cestujícího to zatím neznamená zrušenou dovolenou, ale je dobré vědět, o co jde a kdy se to týká i tras, které Češi běžně létají.
GPS je jen jeden z několika systémů, kterým se souhrnně říká GNSS – patří sem i evropský Galileo. Když se dnes mluví o „rušení GPS“, myslí se tím většinou rušení celé této skupiny družicových signálů, na kterých staví navigace letadel, lodí i mobilních telefonů.
Co se aktuálně děje nad Polskem
Podle dat polského Národního institutu telekomunikací, která v srpnu 2026 zveřejnila agentura PAP a popsal server Euronews, zaznamenaly monitorovací stanice v Pomořansku v květnu a červnu rozsáhlé výpadky signálu GNSS téměř na 70 procentech dní. V prvních devatenácti srpnových dnech šlo o plošné rušení 63 procent dní, tedy zhruba dva ze tří. Nezávislá měření firmy Blue Dot Solutions ukázala, že jen v červenci trvalo rušení civilního pásma L1 v Pomořansku téměř 90 hodin. Institut uvádí, že zdroj rušení je vnější a souvisí s činností elektronického boje v oblasti Baltského moře.
Podle expertů Gdaňské technické univerzity a Námořní univerzity v Gdyni leží hlavní zdroj rušení a klamání signálu v Kaliningradské oblasti. Litva letos oznámila, že tamní infrastruktura pro klamání signálu se rozrostla z několika antén na počátku roku 2025 na několik desítek, což by podle jejího odhadu mohlo ovlivnit signál až do vzdálenosti 450 kilometrů – tedy prakticky přes velkou část Polska, pobaltské státy i části Skandinávie.
Netýká se to jen Polska
Problém není nový, ale zrychluje se. Finnair musel na přelomu dubna a května 2024 na měsíc přerušit lety do estonského Tartu poté, co rušení signálu dvakrát znemožnilo bezpečné přiblížení k letišti. V lednu 2025 musel let Ryanairu na přiblížení k litevskému Vilniusu kvůli rušení GPS odklonit na Varšavu. Podle společné analýzy EASA a IATA z června 2025 stoupl počet hlášení o výpadku signálu GPS mezi lety 2021 a 2024 o 220 procent. Letní data z Polska ukazují, že trend nadále roste, ne klesá.
Mezitím se ujasnilo, jak velkého podílu letů se jev vlastně dotýká. Eurocontrol odhaduje, že přes oblasti pravidelně zasažené rušením signálu dnes vede až 38 procent veškerého evropského traťového provozu, tedy více než třetina. S tím číslem je ale třeba zacházet opatrně: neříká, že třetina letů rušení skutečně zaznamená, nýbrž že tolik provozu rizikovými oblastmi prolétá. Jak rychle přibývají konkrétní hlášení, ukazuje okolí Vilniusu – v posledním čtvrtletí 2024 tam piloti podle agentury Reuters nahlásili více než 800 případů rušení, o rok dříve jich bylo 124.
Podvržený signál už ovlivnil přiblížení na Ruzyň
Že nejde o vzdálený problém, ukazuje případ, který popsal Úřad pro civilní letectví ČR (ÚCL) ve svém informačním věstníku z 12. dubna 2024. Dopravní letadlo mířící na Prahu dostalo při přiblížení ve výšce okolo 4 800 stop varování systému pro ochranu před srážkou se zemí – v kokpitu se ozvalo „terrain, terrain, pull up“. Terén, který přístroj hlásil, přitom neexistoval. Posádka provedla předepsaný manévr vzhůru a přiblížení dokončila s vypnutým systémem varování.
Příčinou bylo podvržení signálu, kterému bylo letadlo vystaveno mnohem dřív – nad Egyptem a Středozemním mořem. Chybnou výšku nad terénem si pak neslo s sebou: systém hlásil terén nejprve ve 25 000 stopách, později v 6 000 stopách už v pražském terminálním prostoru. Letadlo tedy nemusí být rušeno nad Českem, aby se následky projevily až nad Prahou.
ÚCL ve stejném věstníku vypočítává, co všechno může rušení signálu způsobit: ztrátu schopnosti navigovat mezi body na trati, nesprávnou indikaci rychlosti a směru větru, ztrátu přesného přiblížení RNAV, falešné varování před terénem nebo samovolné zahájení zatáčky autopilotem. Rozdíl mezi oběma jevy je přitom praktický: prosté přehlušení signálu posádka obvykle pozná okamžitě, protože přijímač ohlásí chybu, zatímco při podvržení přístroj dál „funguje“ a jen ukazuje nesprávné údaje. Právě proto je spoofing považován za nebezpečnější z obou.
Kdo za tím podle Evropy stojí
Západní vlády rušení dlouhodobě přisuzují Rusku, které si tak podle nich chrání vojenské cíle v okolí Kaliningradu před ukrajinskými bezpilotními letouny. Moskva svou roli oficiálně nepotvrzuje a rušení označuje za obranné opatření proti dronům. Pobaltské a skandinávské státy ale namítají, že dosah a intenzita zásahů dávno přesahují hranice Ruska. Konkrétní vojenský dopad ukázal incident z 21. srpna 2026, kdy podle NATO rušení GPS zasáhlo polskou vojenskou loď ORP Albatros určenou k vyhledávání min během operace v Baltském moři – potvrdilo to velitelství NATO v nizozemském Brunssumu.
Kdy se to týká letu z Česka
Přímé spojení mezi Českem a nejvíce postiženou oblastí existuje – Finnair létá z Prahy do Helsinek prakticky každý den a tato trasa vede podél okraje rizikové zóny u pobřeží Baltu. Stejně tak přes ni vedou navazující lety do Skandinávie a pobaltských států. Cestující, kteří kvůli levnějším letenkám vyrážejí na polská letiště v Katovicích nebo v Krakově, jsou v jiné situaci: dostupná měření a hlášení se soustředí téměř výhradně na severní Polsko u pobřeží Baltu, zatímco z jiných částí země podobná oficiální data chybí. Podle litevských odhadů dosahu klamaného signálu se to ale může postupně měnit.
Geografie problému se navíc rozšiřuje za Balt. EASA průběžně zveřejňuje žebříček nejpostiženějších oblastí za posledních sedm dní, sestavený z hlášení posádek a dat ADS-B. V polovině října 2026 tvořily jeho první pětici Ankara, Varšava, Bukurešť, Sofie a Vilnius. Je to pohyblivý snímek, který se mění každý týden, ne trvalé pořadí – podstatné ale je, co z něj vyplývá. Kromě Pobaltí jsou dnes mezi nejzasaženějšími oblastmi i Rumunsko, Bulharsko a turecký vzdušný prostor, tedy destinace a tranzitní trasy, kam z českých letišť každé léto míří desetitisíce lidí k Černému moři a dál na jihovýchod.
Podstatné je, že drtivá většina letů kvůli rušení nekončí zrušením ani velkým zpožděním. Letadla mají záložní navigační systémy – setrvačnou navigaci a pozemní majáky – a piloti jsou na výpadek GPS cvičeni. K dočasnému přerušení provozu nebo odklonu přistoupili dopravci jako Finnair nebo Ryanair jen tam, kde cílové letiště nemá alternativní přístrojové přiblížení bez GPS. Rušení tak patří spíš mezi faktory, které se přidávají k běžným příčinám zpoždění letů v Evropě, než mezi hlavní důvody rušených letů.
Jak na to reaguje Evropa
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) spolu s Eurocontrolem zveřejnily 26. března 2026 společný akční plán pro bezpečný provoz při rušení GNSS. Počítá se sdílením dat o rušení mezi státy v reálném čase, sjednocenými postupy pro piloty a řízení letového provozu i s návratem k síti pozemních navigačních majáků jako záložnímu řešení. Na plán navázala 3. července 2026 čtvrtá revize bezpečnostního bulletinu EASA k výpadkům GNSS. Předchozí, třetí revize přitom vyšla o dva roky dříve, v červenci 2024 – zkrácení intervalu mezi aktualizacemi samo o sobě ukazuje, jak rychle se situace letos vyvíjí.
Čtvrtá revize přitom nepřináší jen aktualizovaná čísla. EASA v ní nově požaduje jednotnou frazeologii mezi piloty a řízením letového provozu při hlášení rušení, zobrazení aktuálně zasažených oblastí přímo na elektronických tabletech v kokpitu a rozšířený výcvik posádek zaměřený na rozpoznání podvrženého signálu. Plné znění je v bulletinu SIB 2022-02 R4.
Paradox záložní sítě: majáků bude méně, ne více
Návrat k pozemním majákům jako záloze, s nímž akční plán počítá, má jeden háček – Evropa totiž zároveň pokračuje v opačném pohybu. Podle dokumentace Eurocontrolu k takzvané Minimum Operating Network má do roku 2030 vzniknout záměrně minimální síť konvenčních navigačních prostředků: kombinace systémů DME, VHF komunikace a dohledových systémů, která udrží provoz i při výpadku družicového signálu. Není to tedy obnova staré sítě, ale její redukce na nezbytné jádro. Eurocontrol v téže dokumentaci počítá s tím, že v horizontu do roku 2040 by mohlo být vyřazeno až 53 procent dnešních majáků VOR, u majáků NDB se uvažuje o vyřazení téměř úplném.
Logika je úsporná: udržovat stovky zastaralých majáků je drahé a doprava už dávno navigovala převážně přes družice. Eurocontrol ale sám upozorňuje na mezeru, která tím vzniká. Až do roku 2030 bude mít většina letadel v evropském vzdušném prostoru jen jednofrekvenční přijímač jediné družicové soustavy, prakticky americké GPS – tedy právě ten typ přijímače, který je na rušení i podvržení signálu nejcitlivější. Odpovědí na rostoucí hrozbu tak není hustší záložní síť, ale úzká záchranná síť pro případ nouze a tlak na odolnější přijímače v kokpitech.
Co s tím dělá Česko
Ministerstvo dopravy zařadilo „rušení signálu GNSS s vlivem na bezpečnost leteckého provozu“ do Státního plánu bezpečnosti ČR pro roky 2024–2026 mezi nebezpečí sledovaná na národní úrovni, do stejné kategorie jako střety s ptáky nebo laserové útoky na piloty. Dokument přímo uvádí, že v letech 2022 až 2024 byla v obchodní letecké dopravě zaznamenána řada událostí spojených s rušením GNSS, které patří do kategorie srážky s terénem při řízeném letu.
Nejde jen o papírové opatření. V rámci projektu GNSS Centre of Excellence, na němž se ministerstvo dopravy podílí, se na území Česka rozmisťují detektory lokalizovaného rušení družicového signálu – nejen u letišť, ale i podél dálnic a u energetických uzlů, protože na družicovém signálu a přesném čase závisí i doprava a energetika. Cílem je hlášení sdružovat a zdroje rušení lokalizovat, ne jen evidovat jejich následky.
Co si z toho odnést jako cestující
- Rušení GPS není důvod měnit plány cesty – letecký provoz přes Polsko a Pobaltí funguje dál, jen s vyšší mírou opatrnosti dopravců a řízení letového provozu.
- Na letech do Skandinávie, pobaltských států nebo Finska počítejte
- Totéž dnes platí i pro lety k Černému moři – Rumunsko, Bulharsko a turecký vzdušný prostor patří podle hlášení EASA mezi nejzasaženější oblasti, takže se to týká i letní dovolené a charterových letů, nejen Pobaltí.
- Odklon nebo zpoždění způsobené rušením signálu dopravci obvykle řadí mezi mimořádné okolnosti. Neznamená to ale, že se o nic nezajímejte – nárok na kompenzaci posuzuje vždy konkrétní situace a péče o cestující (jídlo, ubytování) platí bez ohledu na příčinu.
- Po přistání v postižené oblasti se chvíli nespoléhejte jen na mapu v mobilu – přesnost polohy může být krátce po výpadku ještě zkreslená, upozorňuje na to přímo polský institut telekomunikací.
s o něco vyšší pravděpodobností zpoždění, výjimečně i odklonu při přiblížení. Pokud kvůli tomu zmeškáte navazující let, řídí se vaše nároky stejnými pravidly jako u jiných zpoždění.
Rušení a klamání satelitní navigace kolem Baltského moře podle polského institutu telekomunikací pravděpodobně nezmizí, dokud v regionu trvá vojenská aktivita, která ho způsobuje. Pro české cestující je tak realističtější počítat s tím, že se jev na některých trasách stane trvalou součástí létání, než čekat na rychlé řešení.
Zdroje: Úřad pro civilní letectví ČR (Informační věstník č. 02/2024, 12. 4. 2024); EASA (bezpečnostní bulletin SIB 2022-02, revize 4 z 3. 7. 2026; akční plán EASA–Eurocontrol z 26. 3. 2026; přehled nejzasaženějších oblastí); Eurocontrol (Minimum Operating Network – Concept and Design Criteria); Ministerstvo dopravy ČR (Státní plán bezpečnosti 2024–2026) a projekt GNSS Centre of Excellence; IATA a EASA (statistika hlášení výpadků GPS); Reuters (hlášení z okolí Vilniusu); Euronews s daty polského Národního institutu telekomunikací a agentury PAP; NATO Joint Force Command Brunssum.