Ověřeno: 4. 9. 2026
8 minut čtení
Evropskému nebi chybí stovky řídících letového provozu a zpoždění se každé léto vracejí. Pro cestující z Česka je to nepříjemné zjištění hlavně proto, že s tím české letiště ani český dopravce nic neudělá: potíže vznikají jinde, hlavně nad Francií, a k nám se jen dovážejí. Podle dat evropského síťového manažera EUROCONTROL byla v roce 2025 kapacita a nedostatek personálu příčinou 58 % všech zpoždění na trati v Evropě, zatímco počasí mělo na svědomí 28 procent. Zbytek je statistický šum.
Průměr klame, létá se v létě
Roční čísla vypadají na první pohled dobře. Průměrné zpoždění na trati kleslo v roce 2025 na 1,7 minuty na let, což je meziročně o 21 procent méně. Jenže to je průměr za celý rok včetně mrtvého ledna a února.
Když se EUROCONTROL podívá jen na období od června do září 2025, průměr vyskočí na 3,0 minuty na let — tedy skoro dvojnásobek. A právě tohle je číslo, které cestující reálně pociťují, protože většina dovolených se odbavuje přesně v těchto měsících. Zlepšující se roční průměr tak neznamená, že by se prázdninový provoz choval klidněji.
Důležité je taky rozumět tomu, co ta minuta znamená. Průměrné zpoždění na trati se počítá přes všechny lety včetně těch, které odletí přesně. Reálně to funguje tak, že většina letů nenabere nic a menšina jich nabere hodně — a pokud jste zrovna v té menšině a máte navazující spoj, tři minuty průměru vám nepomůžou.
Kdo za to může: Francie s odstupem
Rozdělení viny je v evropských datech nezvykle jednoznačné. Podle EUROCONTROLU stála Francie v roce 2025 za 36 % všech zpoždění na trati v celé Evropě a zpoždění způsobená kapacitou a personálem tam meziročně vzrostla o 67 procent. Německo se přitom ve stejném roce zlepšilo.
Nejhůř dopadlo řídicí středisko v Marseille. Zpoždění z kapacity a personálu tam meziročně vzrostla o 147 procent a průměr dosáhl 2,6 minuty na let. Marseille bylo podle EUROCONTROLU jediné evropské středisko, které v roce 2025 překročilo hranici 1,3 minuty na let — všechna ostatní včetně toho, které řídí provoz nad Českem, zůstala pod ní.
Podobně vychází i finanční pohled. Mezinárodní asociace letecké dopravy IATA v prosinci 2025 spočítala, že zpoždění způsobená řízením letového provozu stála Evropu mezi lety 2015 a říjnem 2025 zhruba 16,1 miliardy eur, přičemž přes 70 procent z toho jde na vrub kapacitě a personálu. Na francouzskou DSNA připadá 33 procent zpožděných minut, na německou DFS 19 procent. Dvě země tedy generují víc než polovinu problému, který platí cestující po celé Evropě.
Proč se to nespraví do příští sezóny
Mezinárodní federace sdružení řídících letového provozu IFATCA odhaduje, že v jádru evropského vzdušného prostoru chybí 700 až 800 řídících. Jde o odhad profesní organizace, ne o oficiální číslo regulátora, ale směr je nesporný a potvrzují ho i další zdroje.
Řídícího letového provozu totiž nelze nabrat z měsíce na měsíc. Podle IFATCA trvá výcvik nového řídícího v průměru 30 až 43 měsíců. I kdyby se dnes podařilo najmout všechny chybějící lidi naráz, na pracovišti by je cestující pocítili nejdřív někdy v roce 2029.
Francii navíc čeká to, co zpráva francouzského Senátu z léta 2026 popisuje jako demografický šok — vlnu odchodů řídících do důchodu, která přijde právě ve chvíli, kdy systém nemá rezervy. Zpráva zároveň upozorňuje, že francouzské řízení letového provozu patří v Evropě k nejhůř fungujícím.
Poptávka přitom neklesá. EUROCONTROL počítá pro rok 2026 s růstem provozu o 3,2 procenta v základním scénáři, s rozpětím od 1,3 do 5,1 procenta. Kapacita řízení poroste pomaleji než počet letů, což znamená, že strukturální nesoulad zůstane minimálně přes zimní letový řád 2026/2027.
Co to znamená pro lety z Prahy, Brna a Ostravy
Češi dnes zdaleka nelétají jen z Ruzyně — část cestujících pravidelně odjíždí do Vídně, do Katovic, Krakova nebo Drážďan, a proto je krize evropského řízení letového provozu celostátní téma, ne pražská záležitost. Ať odlétáte odkudkoli, letadlo prochází stejným přetíženým vzdušným prostorem a přestupuje se na stejných uzlech.
V praxi z toho plyne jediná zásadní věc: krátké přestupní časy jsou dnes rizikovější než před pár lety. Padesátiminutový přestup ve Frankfurtu nebo v Amsterdamu, který na papíře odpovídá minimálnímu spojovacímu času letiště, sedí přesně na hraně, kterou dokáže rozbít i mírné zpoždění prvního letu. Následky pak řešíte vy — a jinak u jedné rezervace a jinak u dvou samostatně koupených letenek.
Podobný efekt jsme popisovali i u letů ze Španělska, kde se zpoždění nastřádaná během dne přenášejí na večerní návraty do Česka.
Na co máte nárok, když let mešká kvůli řízení letového provozu
Tady přichází nepříjemná část. Rozhodnutí řízení letového provozu se v praxi řadí mezi takzvané mimořádné okolnosti podle nařízení (ES) č. 261/2004 — nevyplývá to z doslovného textu nařízení, ale z výkladových pokynů Evropské komise a z ustálené judikatury Soudního dvora EU. Aerolinka proto ve většině takových případů nemusí platit finanční kompenzaci 250 až 600 eur, i když let dorazí se zpožděním delším než tři hodiny. Kompenzace se týká hlavně situací, které dopravce zavinil sám — například odmítnutí nástupu do letadla.
Nárok na péči ale trvá i při mimořádných okolnostech. Podle Úřadu pro civilní letectví má cestující při dostatečně dlouhém zpoždění nárok na občerstvení, stravu a dva telefonáty nebo e-maily zdarma.
| Délka letu | Nárok na péči od zpoždění |
|---|---|
| do 1 500 km | 2 hodiny |
| lety v rámci EU nad 1 500 km a ostatní lety 1 500–3 500 km | 3 hodiny |
| ostatní lety nad 3 500 km | 4 hodiny |
Pokud se odlet posune až na následující den, přibývá nárok na ubytování v hotelu a na dopravu mezi letištěm a hotelem. Když zpoždění přesáhne pět hodin, můžete let odmítnout a požadovat vrácení ceny letenky do sedmi dnů. Háček je v tom, že aerolinky tuhle péči u zpoždění z viny řízení letového provozu samy aktivně nenabízejí — o poukázku na jídlo nebo hotel se zpravidla musíte přihlásit u přepážky sami.
Na obzoru je i změna pravidel: Rada EU letos schválila posílení práv leteckých cestujících, plná účinnost se ale očekává až kolem poloviny roku 2027. Na letošní zimu se tedy spoléhat nedá.
Čtyři věci, které se vyplatí udělat
- Nechte si u přestupů rezervu. U Frankfurtu, Amsterdamu, Paříže nebo Vídně počítejte raději s víc než 90 minutami, zvlášť pokud kupujete lety odděleně a přípoj vám nikdo negarantuje.
- Preferujte ranní odlety. Zpoždění se během dne nabalují, takže první vlna letů odbaví zpravidla nejlépe — a když se něco pokazí, zbývá čas na náhradní řešení.
- Sledujte stav letu ještě před odjezdem na letiště. Aplikace dopravce nebo letiště ukáže zpoždění dřív, než se objeví na odletové tabuli. Kolik času si nechat na samotné odbavení, jsme rozebírali v samostatném přehledu.
- Při delším čekání si řekněte o péči. I bez nároku na kompenzaci máte právo na jídlo a případně hotel. Účtenky si schovejte, pokud si péči musíte zaplatit sami.
Nic z toho zpoždění nezruší. Ale rozdíl mezi cestujícím, který si nechal hodinu a půl na přestup a ví, co si může nárokovat, a tím, který koupil nejlevnější variantu s padesátiminutovou mezerou, se v evropském nebi roku 2026 počítá čím dál víc.
Zdroje: EUROCONTROL, European Aviation Overview — 2025 Review (23. 1. 2026); IATA, tisková zpráva k nákladům zpoždění ATC (9. 12. 2025); IFATCA, ATCO Shortage: The Perfect Storm (11. 5. 2025); zpráva Senátu Francouzské republiky k řízení letového provozu (2026); Úřad pro civilní letectví ČR.
