Ověřeno: 7. 9. 2026
7 minut čtení
Piloti letadel mířících nad Baltské moře nebo severní Polsko musí letos podstatně častěji spoléhat na záložní přístroje místo satelitní navigace. Rušení GPS a aktivní klamání signálu (spoofing) se tam v posledních měsících citelně zhoršilo. Pro českého cestujícího to zatím neznamená zrušenou dovolenou, ale je dobré vědět, o co jde a kdy se to týká i tras, které Češi běžně létají.
GPS je jen jeden z několika systémů, kterým se souhrnně říká GNSS – patří sem i evropský Galileo. Když se dnes mluví o „rušení GPS“, myslí se tím většinou rušení celé této skupiny družicových signálů, na kterých staví navigace letadel, lodí i mobilních telefonů.
Co se aktuálně děje nad Polskem
Podle dat polského Národního institutu telekomunikací, která v srpnu 2026 zveřejnila agentura PAP a popsal server Euronews, zaznamenaly monitorovací stanice v Pomořansku v květnu a červnu rozsáhlé výpadky signálu GNSS téměř na 70 procentech dní. V prvních devatenácti srpnových dnech šlo o plošné rušení 63 procent dní, tedy zhruba dva ze tří. Nezávislá měření firmy Blue Dot Solutions ukázala, že jen v červenci trvalo rušení civilního pásma L1 v Pomořansku téměř 90 hodin. Institut uvádí, že zdroj rušení je vnější a souvisí s činností elektronického boje v oblasti Baltského moře.
Podle expertů Gdaňské technické univerzity a Námořní univerzity v Gdyni leží hlavní zdroj rušení a klamání signálu v Kaliningradské oblasti. Litva letos oznámila, že tamní infrastruktura pro klamání signálu se rozrostla z několika antén na počátku roku 2025 na několik desítek, což by podle jejího odhadu mohlo ovlivnit signál až do vzdálenosti 450 kilometrů – tedy prakticky přes velkou část Polska, pobaltské státy i části Skandinávie.
Netýká se to jen Polska
Problém není nový, ale zrychluje se. Finnair musel na přelomu dubna a května 2024 na měsíc přerušit lety do estonského Tartu poté, co rušení signálu dvakrát znemožnilo bezpečné přiblížení k letišti. V lednu 2025 musel let Ryanairu na přiblížení k litevskému Vilniusu kvůli rušení GPS odklonit na Varšavu. Podle společné analýzy EASA a IATA z června 2025 stoupl počet hlášení o výpadku signálu GPS mezi lety 2021 a 2024 o 220 procent. Letní data z Polska ukazují, že trend nadále roste, ne klesá.
Kdo za tím podle Evropy stojí
Západní vlády rušení dlouhodobě přisuzují Rusku, které si tak podle nich chrání vojenské cíle v okolí Kaliningradu před ukrajinskými bezpilotními letouny. Moskva svou roli oficiálně nepotvrzuje a rušení označuje za obranné opatření proti dronům. Pobaltské a skandinávské státy ale namítají, že dosah a intenzita zásahů dávno přesahují hranice Ruska. Konkrétní vojenský dopad ukázal incident z 21. srpna 2026, kdy podle NATO rušení GPS zasáhlo polskou vojenskou loď ORP Albatros určenou k vyhledávání min během operace v Baltském moři – potvrdilo to velitelství NATO v nizozemském Brunssumu.
Kdy se to týká letu z Česka
Přímé spojení mezi Českem a nejvíce postiženou oblastí existuje – Finnair létá z Prahy do Helsinek prakticky každý den a tato trasa vede podél okraje rizikové zóny u pobřeží Baltu. Stejně tak přes ni vedou navazující lety do Skandinávie a pobaltských států. Cestující, kteří kvůli levnějším letenkám vyrážejí na polská letiště v Katovicích nebo v Krakově, jsou v jiné situaci: dostupná měření a hlášení se soustředí téměř výhradně na severní Polsko u pobřeží Baltu, zatímco z jiných částí země podobná oficiální data chybí. Podle litevských odhadů dosahu klamaného signálu se to ale může postupně měnit.
Podstatné je, že drtivá většina letů kvůli rušení nekončí zrušením ani velkým zpožděním. Letadla mají záložní navigační systémy – setrvačnou navigaci a pozemní majáky – a piloti jsou na výpadek GPS cvičeni. K dočasnému přerušení provozu nebo odklonu přistoupili dopravci jako Finnair nebo Ryanair jen tam, kde cílové letiště nemá alternativní přístrojové přiblížení bez GPS. Rušení tak patří spíš mezi faktory, které se přidávají k běžným příčinám zpoždění letů v Evropě, než mezi hlavní důvody rušených letů.
Jak na to reaguje Evropa
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) spolu s Eurocontrolem zveřejnily 26. března 2026 společný akční plán pro bezpečný provoz při rušení GNSS. Počítá se sdílením dat o rušení mezi státy v reálném čase, sjednocenými postupy pro piloty a řízení letového provozu i s návratem k síti pozemních navigačních majáků jako záložnímu řešení. Na plán navázala 3. července 2026 čtvrtá revize bezpečnostního bulletinu EASA k výpadkům GNSS. Předchozí, třetí revize přitom vyšla o dva roky dříve, v červenci 2024 – zkrácení intervalu mezi aktualizacemi samo o sobě ukazuje, jak rychle se situace letos vyvíjí.
Co si z toho odnést jako cestující
- Rušení GPS není důvod měnit plány cesty – letecký provoz přes Polsko a Pobaltí funguje dál, jen s vyšší mírou opatrnosti dopravců a řízení letového provozu.
- Na letech do Skandinávie, pobaltských států nebo Finska počítejte s o něco vyšší pravděpodobností zpoždění, výjimečně i odklonu při přiblížení. Pokud kvůli tomu zmeškáte navazující let, řídí se vaše nároky stejnými pravidly jako u jiných zpoždění.
- Odklon nebo zpoždění způsobené rušením signálu dopravci obvykle řadí mezi mimořádné okolnosti. Neznamená to ale, že se o nic nezajímejte – nárok na kompenzaci posuzuje vždy konkrétní situace a péče o cestující (jídlo, ubytování) platí bez ohledu na příčinu.
- Po přistání v postižené oblasti se chvíli nespoléhejte jen na mapu v mobilu – přesnost polohy může být krátce po výpadku ještě zkreslená, upozorňuje na to přímo polský institut telekomunikací.
Rušení a klamání satelitní navigace kolem Baltského moře podle polského institutu telekomunikací pravděpodobně nezmizí, dokud v regionu trvá vojenská aktivita, která ho způsobuje. Pro české cestující je tak realističtější počítat s tím, že se jev na některých trasách stane trvalou součástí létání, než čekat na rychlé řešení.
Zdroje: Euronews (25. 8. 2026) s daty polského Národního institutu telekomunikací a agentury PAP; EASA a Eurocontrol (tisková zpráva k akčnímu plánu, bezpečnostní bulletin SIB 2022-02); IATA a EASA (statistika hlášení výpadků GPS, červen 2025); NATO Joint Force Command Brunssum.
