...

airBaltic je v Chapter 11. Praha–Vilnius ale zůstává, letí Wizz Air

airBaltic vstoupil 14. září do Chapter 11 s financováním 350 mil. eur. Linka Praha–Vilnius nezmizí, od září ji létá i Wizz Air.
Airbus A220-300 v zelenobílých barvách airBaltic stojí u nástupních schůdků na odbavovací ploše. Airbus A220-300 v zelenobílých barvách airBaltic stojí u nástupních schůdků na odbavovací ploše.
Airbus A220-300 airBaltic u nástupních schůdků na odbavovací ploše. Foto: Simply Aviation / Wikimedia Commons, CC BY 2.0 (creativecommons.org/licenses/by/2.0).

Ověřeno: 15. 10. 2026

9 minut čtení

Aktualizováno 15. 10. 2026: situace se od září výrazně posunula. airBaltic 4. září zajistil přechodné financování a 14. září podal v USA žádost o ochranu před věřiteli podle Chapter 11 – u insolvenčního soudu pro Southern District of New York, se zajištěným novým financováním 350 milionů eur (úvěr typu DIP). Lety i zákaznický servis běží podle letového řádu dál a firma očekává dokončení procesu kolem června 2027. Pro cestujícího z Česka se tím na podzim 2026 nemění nic: letenky platí, linka Praha–Vilnius u airBaltic létá dál dvakrát týdně a její zrušení se týká až letního letového řádu 2027.

Lotyšská aerolinka airBaltic od letního letového řádu 2027 ruší přímé spojení mezi Prahou a Vilniusem. Nejde o běžnou úpravu jízdního řádu, ale o jeden z mnoha škrtů, kterými se dopravce snaží vyhnout vlastnímu kolapsu – zmenšuje flotilu o třetinu, shání stamiliony eur nového financování a spoléhá na opakovanou pomoc lotyšského státu. Pro cestující z Česka to znamená o jednu možnost méně, nikoli konec spojení: na stejné trase dál létá Wizz Air.

Co konkrétně končí

airBaltic dnes létá mezi Prahou a Vilniusem dvakrát týdně, v pátek a v neděli. Podle nového letového plánu na příští léto tato linka v nabídce nebude. Spojení Prahy s Pobaltím u airBaltic ale úplně nezmizí – linka Praha–Riga má podle zveřejněných plánů zůstat zachována beze změny.

Kdo chce do Vilniusu letět přímo, má i po škrtu alternativu: stejnou trasu obsluhuje Wizz Air, a to třikrát týdně (úterý, čtvrtek, sobota). Cestující tedy nezůstanou bez možnosti, jen s menším výběrem termínů a bez konkurence dvou dopravců na trase, což obvykle drží ceny níž. Wizz Air přitom z Prahy v posledních měsících spíš přidával – od prosince 2026 otevírá i linku do Sarajeva.

Proč airBaltic škrtá

Zrušení jedné linky je jen viditelná špička mnohem většího problému. airBaltic v srpnu 2026 zveřejnil přepracovaný obchodní plán, který má firmu zachránit před akutním nedostatkem hotovosti. Flotila Airbusů A220-300 se má do konce roku 2026 zmenšit ze 54 na přibližně 36 strojů a jen pozvolna narůst zpět na zhruba 40 letadel do roku 2031. To je zásadní obrat oproti dřívější strategii, která počítala s růstem až na sto letadel v souvislosti s plánovaným vstupem na burzu. Plánovaná letová kapacita, měřená v nabízených sedadlových kilometrech, má kvůli tomu v roce 2027 klesnout zhruba o devět procent.

Ukazatel Dřívější plán Nový plán (srpen 2026)
Velikost flotily růst k cca 100 letadlům 54 → 36 do konce 2026, cca 40 v roce 2031
Kapacita (ASK) 2026→2027 – pokles o cca 9 %
Potřebné financování – 225 mil. EUR přemostění + 100 mil. EUR nový kapitál
Priorita růst a expanze nejprve finanční stabilita, pak růst

Firma zároveň žádá o 225 milionů eur přemosťovacího financování, které k začátku září 2026 ještě nebylo zajištěné, a navrhuje věřitelům přeměnit část dluhopisů se sazbou 14,5 procenta ročně na akcie výměnou za nový, nižší dluh. Držitelé dluhopisů v objemu 380 milionů eur se v polovině srpna dohodli alespoň na kapitalizaci úrokových plateb, což firmě dočasně ulevilo na hotovosti.

Vláda dala „poslední šanci“, ne bianko šek

Lotyšský stát drží v airBaltic 88,37 procenta akcií, takže záchrana leží z velké části na něm. Vláda v srpnu prodloužila splatnost dřívější státní půjčky 30 milionů eur, kterou měl dopravce splatit na konci srpna, až do 31. prosince 2026, a dala konceptuální souhlas s odkupem dalších dluhopisů za stejnou částku. Lotyšský premiér Andris Kulbergs zároveň veřejně prohlásil, že stát by se do leteckého byznysu vůbec neměl pouštět, a opakovaně dal najevo frustraci z toho, kolik peněz daňových poplatníků už do firmy odešlo. Firmě dal podle vlastních slov „poslední šanci“ – protože jde o klíčové letecké spojení pro Pobaltí. Menšinový desetiprocentní podíl v aerolince drží od loňska i Lufthansa Group.

To je důležitý kontext i pro české cestující: záchrana není hotová věc. Financování zatím chybí, přeměna dluhopisů na akcie čeká na schválení věřitelů a další škrty tras nelze vyloučit. airBaltic sám zdůrazňuje, že aktuální letový řád a stávající rezervace zůstávají beze změny – restrukturalizace se týká budoucí sítě a velikosti firmy, ne okamžitého rušení letů.

V pozadí: drahé palivo z jarní krize na Blízkém východě

airBaltic není jediný dopravce, který letos bojoval s náklady. Po vypuknutí války na Blízkém východě 28. února 2026 a následné blokádě Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí zhruba pětina světové námořní přepravy ropy, prudce vzrostly ceny leteckého paliva. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol v polovině dubna varoval, že Evropě mohou zásoby leteckého paliva vystačit zhruba na šest týdnů, pokud se průliv neotevře. Aerolinky tehdy rušily lety ve velkém: Lufthansa asi 20 tisíc letů, SAS zhruba tisícovku, KLM téměř dvě stě.

Šéf Ryanairu Michael O’Leary koncem dubna veřejně řekl, že při ceně kolem 150 dolarů za barel nemusí Wizz Air ani airBaltic přežít do konce roku. Jde ovšem o výrok konkurenta, který by z pádu rivalů profitoval, takže se hodí brát ho s rezervou. U airBaltic, která měla tehdy zajištěno palivo zhruba jen z desetiny, měl ale varování reálnou oporu – a srpnová restrukturalizace to potvrdila.

Co Chapter 11 znamená a co ne

Chapter 11 není bankrot v tom smyslu, jak se slovo v Česku používá. Je to americký režim soudem chráněné reorganizace: firma dál funguje, ale pod ochranou před věřiteli, kteří po ni nemohou okamžitě vymáhat dluhy, a s novým financováním, které má v pořadí uspokojení přednost. Letová činnost se nezastavuje – airBaltic výslovně uvedl, že lety i rezervace pokračují bez změny.

Neintuitivní je přitom samotná volba jurisdikce: lotyšská aerolinka s 88procentním státním podílem řeší svůj dluh u soudu v New Yorku. Důvod je praktický – dluhopisy airBaltic jsou vydané podle mezinárodního práva a drží je převážně zahraniční investoři, a americký Chapter 11 umožňuje restrukturalizaci dluhu i firmě, která v USA jen obchoduje. Nové financování ve výši 350 milionů eur zajistil Strategic Value Partners, podíleli se Barclays, Hayfin, Morgan Stanley a Oaktree.

Pro cestujícího z toho plyne dvojí. Krátkodobě lepší zpráva, než jak zní: ochrana před věřiteli a čerstvé peníze snižují riziko náhlého zastavení provozu, které je u aerolinek nejhorší scénář. Dlouhodobě ale platí, že reorganizace má smysl jen s menší sítí – zmenšení flotily a škrty linek včetně Praha–Vilnius jsou její součást, ne výjimka.

Praha–Vilnius: linka nezmizí, jen změní dopravce

Tady je potřeba rozlišit dvě věci, které se v titulcích slévají. airBaltic trasu Praha–Vilnius neruší teď, ale od letního letového řádu 2027; do té doby ji létá dvakrát týdně v pátek a v neděli. A hlavně: od 5. září 2026 na stejné trase létá Wizz Air, a to třikrát týdně (úterý, čtvrtek, sobota) Airbusem A321neo s 239 sedadly. Přímé spojení Prahy s Vilniusem tedy po odchodu airBaltic nezanikne – naopak dnes na trase létají dva dopravci a od léta 2027 zůstane jeden s vyšší frekvencí a výrazně větším letadlem.

Co se zhorší, je konkurence. Dva dopravci na trase obvykle drží ceny níž než jeden; po létě 2027 bude Wizz Air na Vilnius z Prahy sám.

Co si z toho odnést, pokud plánujete let

  • Zrušení se týká teprve letního letového řádu 2027. Letenky airBaltic na trasu Praha–Vilnius do té doby platí beze změny.
  • Přímé spojení Praha–Vilnius bude i po odchodu airBaltic nabízet Wizz Air.
  • Linka Praha–Riga zůstává v plánu airBaltic zachována.
  • Finanční situace dopravce je nadále nejistá, další úpravy sítě proto nelze vyloučit.
  • Pokud by aerolinka let zrušila, řídí se vaše nároky evropskými pravidly o právech cestujících. Při úpadku dopravce ale bývá vymahatelnost výrazně horší.

Pro cestující z Česka je tak hlavní ponaučení dvojí: krátkodobě se nic nemění a existující rezervace jsou v bezpečí, dlouhodobě ale airBaltic zůstává dopravcem v hluboké restrukturalizaci, jehož nabídka z pražského letiště se může dál zužovat. Kdo plánuje cestu do Pobaltí na léto 2027, měl by při srovnávání letenek počítat s tím, že na trase Praha–Vilnius zbyde jen jeden pravidelný dopravce.

Vlastnická nejistota kolem dopravců, které Češi běžně létají, přitom není ojedinělá – podobnou proměnou prochází i Smartwings po vstupu tureckého Pegasu. V obou případech platí totéž: majetkové a finanční otřesy se u cestujícího projeví až s odstupem, nejčastěji tichým mizením linek z letového řádu.

Zdroje: Aviation24.be, ch-aviation, Aviation Week, LSM.lv, AeroTime, CNBC, Al Jazeera. Doplněno 15. 10. 2026: oznámení airBaltic o vstupu do Chapter 11 (14. 9. 2026), Aviation Week, Airways.cz, Air Service One (nová linka Wizz Air Vilnius–Praha, 5. 9. 2026). Ověřeno 15. 10. 2026.

Přidat komentář

Napsat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odeslat komentář