Ověřeno: 1. 9. 2026
6 minut čtení
Lotyšská aerolinka airBaltic od letního letového řádu 2027 ruší přímé spojení mezi Prahou a Vilniusem. Nejde o běžnou úpravu jízdního řádu, ale o jeden z mnoha škrtů, kterými se dopravce snaží vyhnout vlastnímu kolapsu – zmenšuje flotilu o třetinu, shání stamiliony eur nového financování a spoléhá na opakovanou pomoc lotyšského státu. Pro cestující z Česka to znamená o jednu možnost méně, nikoli konec spojení: na stejné trase dál létá Wizz Air.
Co konkrétně končí
airBaltic dnes létá mezi Prahou a Vilniusem dvakrát týdně, v pátek a v neděli. Podle nového letového plánu na příští léto tato linka v nabídce nebude. Spojení Prahy s Pobaltím u airBaltic ale úplně nezmizí – linka Praha–Riga má podle zveřejněných plánů zůstat zachována beze změny.
Kdo chce do Vilniusu letět přímo, má i po škrtu alternativu: stejnou trasu obsluhuje Wizz Air, a to třikrát týdně (úterý, čtvrtek, sobota). Cestující tedy nezůstanou bez možnosti, jen s menším výběrem termínů a bez konkurence dvou dopravců na trase, což obvykle drží ceny níž. Wizz Air přitom z Prahy v posledních měsících spíš přidával – od prosince 2026 otevírá i linku do Sarajeva.
Proč airBaltic škrtá
Zrušení jedné linky je jen viditelná špička mnohem většího problému. airBaltic v srpnu 2026 zveřejnil přepracovaný obchodní plán, který má firmu zachránit před akutním nedostatkem hotovosti. Flotila Airbusů A220-300 se má do konce roku 2026 zmenšit ze 54 na přibližně 36 strojů a jen pozvolna narůst zpět na zhruba 40 letadel do roku 2031. To je zásadní obrat oproti dřívější strategii, která počítala s růstem až na sto letadel v souvislosti s plánovaným vstupem na burzu. Plánovaná letová kapacita, měřená v nabízených sedadlových kilometrech, má kvůli tomu v roce 2027 klesnout zhruba o devět procent.
| Ukazatel | Dřívější plán | Nový plán (srpen 2026) |
|---|---|---|
| Velikost flotily | růst k cca 100 letadlům | 54 → 36 do konce 2026, cca 40 v roce 2031 |
| Kapacita (ASK) 2026→2027 | – | pokles o cca 9 % |
| Potřebné financování | – | 225 mil. EUR přemostění + 100 mil. EUR nový kapitál |
| Priorita | růst a expanze | nejprve finanční stabilita, pak růst |
Firma zároveň žádá o 225 milionů eur přemosťovacího financování, které k začátku září 2026 ještě nebylo zajištěné, a navrhuje věřitelům přeměnit část dluhopisů se sazbou 14,5 procenta ročně na akcie výměnou za nový, nižší dluh. Držitelé dluhopisů v objemu 380 milionů eur se v polovině srpna dohodli alespoň na kapitalizaci úrokových plateb, což firmě dočasně ulevilo na hotovosti.
Vláda dala „poslední šanci“, ne bianko šek
Lotyšský stát drží v airBaltic 88,37 procenta akcií, takže záchrana leží z velké části na něm. Vláda v srpnu prodloužila splatnost dřívější státní půjčky 30 milionů eur, kterou měl dopravce splatit na konci srpna, až do 31. prosince 2026, a dala konceptuální souhlas s odkupem dalších dluhopisů za stejnou částku. Lotyšský premiér Andris Kulbergs zároveň veřejně prohlásil, že stát by se do leteckého byznysu vůbec neměl pouštět, a opakovaně dal najevo frustraci z toho, kolik peněz daňových poplatníků už do firmy odešlo. Firmě dal podle vlastních slov „poslední šanci“ – protože jde o klíčové letecké spojení pro Pobaltí. Menšinový desetiprocentní podíl v aerolince drží od loňska i Lufthansa Group.
To je důležitý kontext i pro české cestující: záchrana není hotová věc. Financování zatím chybí, přeměna dluhopisů na akcie čeká na schválení věřitelů a další škrty tras nelze vyloučit. airBaltic sám zdůrazňuje, že aktuální letový řád a stávající rezervace zůstávají beze změny – restrukturalizace se týká budoucí sítě a velikosti firmy, ne okamžitého rušení letů.
V pozadí: drahé palivo z jarní krize na Blízkém východě
airBaltic není jediný dopravce, který letos bojoval s náklady. Po vypuknutí války na Blízkém východě 28. února 2026 a následné blokádě Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí zhruba pětina světové námořní přepravy ropy, prudce vzrostly ceny leteckého paliva. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol v polovině dubna varoval, že Evropě mohou zásoby leteckého paliva vystačit zhruba na šest týdnů, pokud se průliv neotevře. Aerolinky tehdy rušily lety ve velkém: Lufthansa asi 20 tisíc letů, SAS zhruba tisícovku, KLM téměř dvě stě.
Šéf Ryanairu Michael O’Leary koncem dubna veřejně řekl, že při ceně kolem 150 dolarů za barel nemusí Wizz Air ani airBaltic přežít do konce roku. Jde ovšem o výrok konkurenta, který by z pádu rivalů profitoval, takže se hodí brát ho s rezervou. U airBaltic, která měla tehdy zajištěno palivo zhruba jen z desetiny, měl ale varování reálnou oporu – a srpnová restrukturalizace to potvrdila.
- Zrušení se týká teprve letního letového řádu 2027. Letenky airBaltic na trasu Praha–Vilnius do té doby platí beze změny.
- Přímé spojení Praha–Vilnius bude i po odchodu airBaltic nabízet Wizz Air.
- Linka Praha–Riga zůstává v plánu airBaltic zachována.
- Finanční situace dopravce je nadále nejistá, další úpravy sítě proto nelze vyloučit.
- Pokud by aerolinka let zrušila, řídí se vaše nároky evropskými pravidly o právech cestujících. Při úpadku dopravce ale bývá vymahatelnost výrazně horší.
Pro cestující z Česka je tak hlavní ponaučení dvojí: krátkodobě se nic nemění a existující rezervace jsou v bezpečí, dlouhodobě ale airBaltic zůstává dopravcem v hluboké restrukturalizaci, jehož nabídka z pražského letiště se může dál zužovat. Kdo plánuje cestu do Pobaltí na léto 2027, měl by při srovnávání letenek počítat s tím, že na trase Praha–Vilnius zbyde jen jeden pravidelný dopravce.
Vlastnická nejistota kolem dopravců, které Češi běžně létají, přitom není ojedinělá – podobnou proměnou prochází i Smartwings po vstupu tureckého Pegasu. V obou případech platí totéž: majetkové a finanční otřesy se u cestujícího projeví až s odstupem, nejčastěji tichým mizením linek z letového řádu.
Zdroje: Aviation24.be, ch-aviation, Aviation Week, LSM.lv, AeroTime, CNBC, Al Jazeera. Ověřeno 1. září 2026.
